Kostel sv. Ignáce v Praze

(kostel sv. Ignáce v 15:30 a 17 hodin)

P. František Hylmar SJ

Pro děti:

Tak jsme se dočkali Štědrého dne! Dnešním večerem začínají Vánoce. Ani virus je nezastavil J. Jsou tady. Dnešní noci, ne teď, ale až kolem půlnoci, se v městě Betlémě narodil náš Spasitel, Pán Ježíš. Byl úplně maličký a potřeboval péči
a ochranu své maminky Marie a svého ochránce svatého Josefa. I Boží Syn potřeboval lidskou péči a starost, aby se mohl vyhnout všem nebezpečím, vyrůst a přinést nám, co potřebujeme, Boží blízkost. Někdy ho nazýváme Emmanuel, Bůh s námi. Jako se rodiče starají o vás děti a kdysi se starali o nás dospělé, tak se i dobrý Bůh stará
o každého člověka, dává mu svou blízkost a lásku. A i my se chceme k sobě chovat pěkně, pomáhat si a podporovat se v dobrých věcech.

Dnes si dáváme dárky a máme radost z toho, že na nás někdo pamatuje. Máme radost z radosti druhých. Učíme se dělat si navzájem radost, abychom byli podobní Bohu, o kterém nás učil Pán Ježíš. Dělat dobré věci je velká radost! Nevěříte? O Vánocích si to můžete zkusit a ověřit. 

Pro ostatní:

Adventní příprava nás, milí přátelé, přivedla až do dnešního večera, předvečera Narození našeho Pána Ježíše Krista. Ježíšovo narození, to je dojemný a působivý příběh. Krásný a zároveň realistický, syrový. Žádná sladká idyla a přece tajemství povzbudivé a naplňující. Dává nám to, co tolik potřebujeme: sílu a naději a radost uprostřed života, který se letos zvlášť zašmodrchal. Celý svět prožívá zvláštní situaci. Pro někoho to znamená velkou bolest z předčasného odchodu nejbližších nebo bolest nemocí, které se najednou neléčí, protože jsou zavřené ordinace a operační sály,
pro jiného starost a strach o živobytí, pro dalšího omezení kontaktů s blízkými lidmi, únavu a stres ze zúženého prostoru.

Ale může to být také doba zamyšlení. Nad čím třeba? Nad tím, že život je křehký, nad tím, že život je opravdu dar,
na který nemáme nárok, ale který dostáváme jako velkou příležitost. Příležitost k objevování tajemství, tajemství člověka, a hlavně tajemství Boha. Že „milosti Boží je ke spáse opravdu nevyhnutelně potřeba“, jak zní jedna
ze základních pravd víry. V dnešní době zažíváme to, co jsme už od druhé světové války skoro zapomněli a mysleli jsme, že to už, aspoň v Evropě, není a nikdy nebude: zranitelnost, nesamozřejmost života I smrt je najednou zase blízká a reálná. Mez a hráz všeho pozemského. My se mnohdy divíme, ale naši předkové byli na podobné situace navyklí. Žili v nich stále, po staletí a tisíciletí. V situacích ještě náročnějších, kritičtějších.

A v takovéto situaci lidské nejistoty, vydanosti neznámému průběhu věcí nám může začít dávat plnější smysl i touha lidí po Bohu, který by pomáhal, po Spasiteli, po někom, kdo by nám ukázal, kdo je Bůh a kdo jsme my, kdo by nám ukázal správnou cestu životem. Víra v dobrého Boha může zase začít dávat smysl. I když ho vlastně nikdy neztratila, jen my jsme se nechali opájet zdánlivými jistotami.

A tak se dnes necháváme znovu oslovit tajemným příběhem, příběhem narození božského a lidského dítěte. Slavnost narození je velice lidská. Vede nás k obnově úcty ke každému lidskému životu, úcty ke všem, kdo si života váží
a podporují jej, kdo život přijímají jako dobrý dar, který chtějí rozvíjet a ne zbytečně trýznit sebe i druhé
a podřezávat si pod sebou nerozumným způsobem života větev. Prostý příběh prostých lidí nás vede k obnově úcty k obyčejným věcem, k tomu, abychom se nebáli být, kým jsme, a nesnažili se křečovitě být, kým nejsme. K obnově úcty ke zdravému rozumu, úcty k hodnotě času, který trávíme s lidmi a prací na věcech, které dávají opravdu smysl.

Slavnost narození je zároveň prodchnutá Božím Duchem. Povznáší nás k tomu, čím se můžeme stávat, když budeme naslouchat tajemnému Božímu hlasu v nás. Maria zaslechla Boží pozvání a šla za ním. Spravedlivý Josef zaslechl andělův hlas a věřil mu, nechal se přesvědčit. A nelitoval. Maria s Josefem se vydali Boží cestou a přijali jako dar dítě, které změnilo svět, jako nikdo před ním a po něm se dotklo lidských srdcí.

Dnešní noci se nám před staletími narodil Spasitel. Může se znovu narodit i v našich srdcích a životech, v rodinách, obcích, národech a mezi všemi lidmi. Odvažme se říci ano jeho narození v nás. Vždyť s ním se rodí láska, kterou tolik potřebujeme, kterou v něm od Boha dostáváme. Láska, které se od Ježíše můžeme a chceme učit.