Kázání

Promluva na 2. neděli v mezidobí B - 17. ledna 2021

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)

P. František Hylmar SJ

Pro děti:

Milé děti,
dnes jsme zase jako minulou neděli u řeky Jordánu s Pánem Ježíšem a s Janem Křtitelem. Jan má u sebe dva své žáky a ukazuje jim Pána Ježíše a říká jim: „Hle, beránek Boží.“ Při mši svaté také slyšíme: „Hle, beránek Boží.“ Kdy to je? Říká to kněz, když pozdvihuje hostii před svatým přijímáním. Ta hostie, ten chléb, to je tělo Pána Ježíše. A Pánu Ježíšovi říkáme „beránek Boží“, protože za nás dal svůj život na kříži.

Jan už tehdy u Jordánu tušil, že Pán Ježíš je Bohem poslaný Vykupitel, a tak za ním poslal své dva učedníky. Ti šli, zůstali u něj a byli tak nadšení, že hned k Ježíšovi začali zvát i své známé. Ondřej pozval svého bratra Petra. A tak Ježíš získal své první apoštoly.

Pane Ježíši, dal jsi nám svůj čas, svou námahu, své modlitby, a nakonec i svůj život. Děkujeme ti za to. Chceme se také stát tvými učedníky. Přijmi nás, prosíme, do své služby. S tebou je nám dobře, učíš nás správnému životu.

Milí přátelé,
ve čtvrtek večer ukončil svou pozemskou pouť otec jezuita Jan Rybář, kterého možná znáte z knížky Deník venkovského faráře nebo z knížek jeho fejetonů nebo z úvodníků a článků v bulletinu JEZUITÉ. Vzpomínáme na něj jako na horlivého Ježíšova učedníka. Čtyřicet ze sedmdesáti let řeholního a kněžského života prožil v nesvobodě.

Měl dar slova. Oslovoval lidi kázáním, exerciciemi a jadrnými zamyšleními nad životem víry. Nad vírou přemýšlel a snažil se ji předávat s podobným nadšením, s jakým dnes Ondřej zve k Ježíšovi svého bratra Šimona: „Našli jsme Mesiáše.“  Svými slovy otec Jan budil a burcoval z polovičatosti a pouhé zvykovosti. Podobně jako Jan Křtitel. Nutil k přemýšlení. Nechtěl být knězem úředníkem, chtěl kázat svým životem, být opravdu lidský. A mluvil o Bohu 
a o Ježíšovi tak, aby si Otce a Syna lidé zamilovali, aby se jich nebáli. Budeme na něj s vděčností vzpomínat a za něj děkovat a prosit. A prosit Pána o podobné pastýře duší. Ať odpočívá v pokoji!

Setkání člověka s Bohem. Často se o tom v kostele mluví, ale co to vlastně je. Jak to vypadá v praxi? Rádi bychom to zažili, jak se to dělá? Dnešní čtení nám nabízejí dva vhledy do situace, kdy mezi Bohem a člověkem něco zajiskří.

Budoucího proroka Samuela oslovuje jakýsi vnitřní hlas a bylo to už v jeho mládí. Samuel už vlastně Bohu sloužil, byl učedníkem kněze Eliho, žil u chrámu. Ale aby nekonal jen předepsanou službu a dokázal předávat živé slovo, potřeboval zkušenost s Bohem. A Bůh se mu ozývá v srdci, v mysli, někde v hloubi duše. Samuel ten hlas slyší v noci. Tehdy Boží pozvání nic nepřehlušuje. Hospodin jej volá jménem, pozváním osobním, šitým na míru.
A rozeznávat pomáhá Samuelovi zkušenější Eli. 

I my se modlíme, a chodíme do kostela a je to dobře. Přesto pro nás může mít Bůh přichystané překvapení: osobní zavolání a pozvání. Nebojme se vypnout občas „hlučítka“, která trůní na čestných místech našich pokojů
nebo vyzvánějí z našich kapes nebo kabelek. Vnější ticho nezabije. Možná nás nejprve znervózní, ale potom bude léčit. A třeba i my uslyšíme jemný Boží hlas. Může pohladit, může i pokárat, může vyzvat, ale vždy nás povzbudí 
a pozvedne.

U Jordánu je to Jan, kdo podněcuje své učedníky k zájmu o Ježíše. Občas potřebujeme poradit, nasměrovat. Proč víc nehledáme radu a inspiraci, nečteme, nezeptáme se? Ježíš i nám klade otázku: „Co byste chtěli?“ Dělá to často, nechce pasivní obdivovatele, ale aktivní a přesvědčené následovníky. „Co já vlastně chci?“ To je zajímavá otázka. Proč si ji nepoložit a proč zůstávat jen u běžných odpovědí? Proč se neodvážit chtít víc? Chtít plnost života, chtít Boha?

Ježíš zve učedníky k sobě a oni jsou nadšeni. V jeho obyčejnosti vnímají neobyčejnou Boží blízkost, šanci objevit celý nový svět, získat nový život, odpoutat se od přízemností, které nenasytí. Šanci neotročit světu, tělu, ale otevřít mysl a srdce, osvobodit se, aby se stali chrámem Božího Ducha, aby se stali světlem. U Ježíše našli opravdový život.
A hned k němu zvou své nejbližší. Boží evangelium je nakažlivé, je to uzdravující virus, který dává a prohlubuje život.

Pane Ježíši, vykoupil jsi nás z marnosti za vysokou cenu svého života. Děkujeme ti za to. Dávej nám, prosíme, odvahu a moudrost chodit vždy s tebou, lépe tě poznávat, hlouběji tě milovat a věrněji tě následovat. 

Publikováno: 18.01.2021 14:15
Aktualizováno: 18.01.2021 14:26