Kázání

Archiv kázání

Kázání za rok 2019 (zip 6,5MB).
Kázání za rok 2018 (zip 7,7MB).

Promluva 2. neděle postní B - 28. února 2021

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)

P. František Hylmar SJ

     Milé děti,
asi jste někdy byly na nějaké hoře nebo vyhlídce, odkud je krásný rozhled do krajiny. Pán Ježíš je dnes také na hoře. Vzal tam své tři učedníky Petra, Jakuba a Jana. A nebyly tam žádné zástupy turistů, byli tam sami. Lépe řečeno byli tam sami s Bohem.

Z té hory nebyl výhled do krajiny, ale byl tam výhled do nebe. I Pán Ježíš najednou nevypadal jako obyčejný člověk, ale jako někdo nesmírně vznešený. Opravdu jako Boží Syn. A z nebe se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte.“

Boží hlas učedníky ujistil, že Pán Ježíš je pravdu Boží Syn a že stojí za to věřit mu a jít s ním a ničeho se při tom nebát, i když na něj přijdou těžké chvíle utrpení a ukřižování.

Pane Ježíši, učedníkům bylo s tebou na hoře dobře. I nám je s tebou dobře. Je nám dobře tam, kde jsi, v kostele
i doma, když jsme na sebe hodní a pomáháme si. Ukazuj nám, jak tě máme poslouchat a věřit ti a ničeho se přitom nebát.

Milí přátelé,
dnešní první čtení je známé a je také drsné. Většinou se nad ním asi nezamýšlíme do hloubky. Jinak bychom se
už při jeho čtení otřásali nepokojem. Představa, že Bůh by mohl vyžadovat zabití lidského dítěte je nám odpudivá. Jakýsi doslovný smysl mohla dávat jenom ve starověkých kulturách, ve kterých byly ještě běžné lidské oběti a děti byly považovány za majetek svého otce. Dnes to čtení doslovně brát nemůžeme a nemusíme. A přesto dává hluboký smysl v kontrastu a ve srovnání s obětí Božího Syna.

            Abrahám vlastně poslechl Boží hlas dvakrát: nejdřív, když Bůh žádal oběť jeho syna, a potom, když mu zastavil ruku s nožem. Abrahám byl prvním věřícím člověkem ve dvojím slova smyslu. Za prvé věřil Bohu tak opravdově, že byl připravený odevzdat mu zpět, co od něj dostal, svého syna Izáka. Za druhé věřil Bohu tak opravdově, že se jím nechal vyučovat a vést ke změně svých zažitých představ o něm. A Bůh ho naučil nedívat se
'na něj jako na despotu žádajícího krev podle vzoru tehdejších vládců, ale jako na dárce a ochránce života. Abrahám se nechal Bohem proměnit ve věřícího nového věku. V otce opravdově věřících až dodnes.

            Je zajímavé, jak může být a skutečně je vyprávění o zamýšlené oběti Izáka aktuální i dnes. I dnes je mnoho upřímně věřících lidí, které trápí neodbytná myšlenka, že přitakat Boží vůli znamená sklonit hlavu před něčím tvrdým
a těžko snesitelným, před nějakým ochuzením nebo dokonce zmrzačením. A musejí projít podobným procesem proměny svého obrazu Boha jako Abrahám. Pokud Bohu zcela důvěřují, neleknou se domnělých hrůz a nechají se vyučovat, představa tvrdého Boha nakonec zmizí jako strašidlo a objeví se Bůh milující, šetřící život. Může k tomu dojít v modlitbě, při exerciciích, ve svátosti smíření nebo při jiných silných prožitcích Boha. A takoví lidé nakonec dokážou svobodně dávat Bohu všechno, třeba i svůj život, protože to vracejí Bohu, dobrému dárci, který nám dává
i bere pozemské věci výhradně jen k našemu většímu a věčnému prospěchu.    

             Takový pohled na Boha potřebujeme posilovat i dnes, kdy jsou otřeseny osvícenské a moderní představy
o všemocnosti lidského umu, vůle, vědy, organizace a podobně. Když stojíme před nevypočitatelností a živelnou silou přírodních jevů, včetně koronaviru, potřebujeme se opřít o Boha, který je Pánem pozemského života a smrti
a bezpečným průvodcem jejich tajemstvím, a zároveň dárcem života ještě většího, úplně nového. A takového Boha nám ukazuje a svědčí o něm na hoře proměněný Ježíš.

            Trojjediný Bůh vedl Ježíšovy učedníky a vede i nás k další proměně pohledu na něj. Aby zastavil nože hříchu, kterými se nevědomě, polovědomě, někdy snad i vědomě různými způsoby navzájem ničíme a zraňujeme, vydává nám do rukou dobrý Otec svého jednorozeného Syna. A Syn k tomu dnes na hoře Proměnění dává svůj souhlas. Z lásky ke svému Otci i z lásky k nám nešťastným lidem, kteří tak často nevíme, co činíme. Otec vydává svého Syna do lidských rukou na pozemskou smrt a Syn se dává za nás a vstává z mrtvých a dává nám nový věčný život.
A nemstí se, ale odpouští nám a stále se za nás přimlouvá. I v dnešní době.

             Minulou neděli Ježíš odolal pokušení a vydal se Otcovou cestou. Dnes dává Otci souhlas s tím, že půjde cestou trpícího Mesiáše podle intuicí Starého zákona i proroků. A za tímto Ježíšem chceme jít i my a v postní době obnovovat svou důvěru v něj.
Veď nás, Pane, k vnitřnímu poznání tvé tajemné cesty utrpení a nového života. Veď nás k živé víře Abraháma, Mojžíše, Eliáše, i k víře tvé, tvé Matky i tvých svatých. 

Publikováno: 28.02.2021 18:11
Aktualizováno: 28.02.2021 18:15