Kostel sv. Ignáce v Praze

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)

P. František Hylmar SJ

     Milé děti,
minulou neděli jsme slyšeli, že je Pán Ježíš jako kmen vinné révy a my že jsme větvičky, ratolesti na tom kmeni. V přírodopise se učíme, že přes kmen proudí do větví míza, to znamená živiny, aby větve nesly dobré ovoce. A dnes nám Pán Ježíš prozrazuje, co jsou ty živiny, které proudí z něho do nás. Když jsme spojení s Pánem Ježíšem, proudí do nás totiž Boží láska.

Je to zvláštní, ale hezké. Bůh Otec miluje svého Syna Ježíše a Ježíš tou Boží láskou miluje nás. Dává nám Boží lásku
a k tomu čestný úkol a vzácné pozvání, abychom se i my měli vzájemně rádi. To pozvání a ten úkol jsme si nevymysleli a sami bychom ho nedokázali splnit. Pán Ježíš si nás vyvolil. Vybral si nás jako své přátele, nejlepší kamarády. A přál by si, abychom žili podle jeho vzoru. Máme „přinášet dobrý a trvalý užitek“.

Pane Ježíši, vážíme si toho, že chceš být naším přítelem a že my můžeme být tvými přáteli. Pomáhej nám, prosíme, abychom ti důvěřovali a učili se myslet, mluvit a jednat jako ty. Protože pak se budeme mít rádi a bude nám spolu
i s tebou dobře.

     Milí přátelé,
ve své řeči na rozloučenou při poslední večeři nám Pán Ježíš zanechal neuvěřitelně silná a významná slova. Ta slova se už dva tisíce let čtou a přednášejí a vysvětlují a lidé se s nimi modlí a rozjímají nad nimi. A ta slova pomalu mění lidská srdce. Aspoň některá srdce a aspoň trochu. Nechme se těmi Ježíšovými slovy dnes i my oslovit a znovu potěšit
a inspirovat, aby ještě hlouběji zapustila kořeny v našem nitru.

Pán Ježíš mluví především o lásce a my si musíme připomenout, že evangelia zde používají řecké slovo agapé. Agapé znamená činorodou lásku, která se stará, pečuje o druhého. V latině se nazývá charitas. Další známý řecký výraz
pro lásku, erós, se v Novém zákoně vůbec nevyskytuje.

Jak Otec miloval mne, tak jsem já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Všechno, co pro nás Boží Syn vykonal, dělal z lásky k nám. Ne z pouhé lidské lásky, ale z Boží lásky. V jeho lásce k nám vidíme, jak miluje náš nebeský Otec. Že je to láska náročná, ale bez podmínek, nebesky trpělivá, „až za hrob“, směřující do nového, věčného života.

To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak já jsem miloval vás. Když v evangeliích sledujeme, jak dokázal Pán Ježíš milovat, vidíme, že jeho přikázání lásky je opravdu hodně náročné. Je velmi náročné, ale přináší naplnění a pravou radost. Stojí za námahu. Znamením Ježíšovy božské lásky je jeho kříž.

Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Kříž neznamená jenom fyzickou bolest.
Je především znamením Boží trpělivosti, obrovské důvěry v člověka a naděje, že jednou pochopíme a začneme jednat. Že v zrcadle kříže konečně objevíme pravý obraz sebe i Boha.

Nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Stále se raději nazýváme Ježíšovými služebníky, ale on se nebojí nazývat nás svými přáteli. A to proto, že nám sdělil všechno důležité,
co potřebujeme vědět, aby se naše životy zdařily. Přátelé mezi sebou nemají tajnosti, mluví spolu. Pán Ježíš s námi stále komunikuje, učme se mu naslouchat. Jak často říkáme: „nevím; nevím, co se děje; nevím, co mám dělat“. Často se tak cítíme, to ano, ale ve skutečnosti je to klam. Když se zamyslíme, vzpomeneme si na Boha a poprosíme o světlo
a pomoc, vždycky přijdeme na to, jaký by měl být nejbližší krok. K tomu a dalším věcem slouží Ignácova modlitba examen.

Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás. Naše víra je úžasný Boží dar, ne otravná povinnost. Víra je možnost a projev velké víry Boha vůči nám. Víra je příležitost a velká čest, opravdové vyvolení. Vyvolení učit se být jako Ježíš, učit se být jako sám Bůh: trpěliví, velkorysí, přijímající a zároveň schopní rozlišovat dobro od zla a volit to, co pomáhá a odmítat to, co překáží. I naše klopýtání v životě z víry sleduje Bůh jako náš příznivec, fandí nám.
Má radost z každého našeho krůčku.

Určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Náš život může a má přinášet ještě víc a ještě hlubšího života. Ne ve spěchu a kvantitě, ale v hloubce a kvalitě. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém. Budeme-li spojeni s Kristem v jeho lásce, budou i naše prosby směřovat k věcem zásadním
a podstatným, budou neseny jeho Duchem, jeho trpělivostí a důvěrou a jako takové vyslyšeny.

Můžeme naše dnešní zamyšlení zakončit slovy z modlitby loni zemřelého otce Nicoláse, představeného Tovaryšstva Ježíšova. V listopadu 2012 nás navštívil zde u sv. Ignáce.

Pane Ježíši, ty znáš naše slabosti, a přesto jsi nás povolal k účasti na svém poslání. Děkujeme ti za toto povolání
a prosíme tě: Naplň naše životy svou láskou, protože je chceme věnovat tvé službě. O to tě prosíme jako slabí lidé
a hříšníci, ale také jako tvoji přátelé.