Kostel sv. Ignáce v Praze

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)

P. František Hylmar SJ

     Milé děti,
slyšeli jsme v evangeliu jméno Pilát. Kdo to byl Pilát? Římský správce a velitel v Jeruzalémě. K němu přivedli lidé Ježíše. Chtěli, aby ho Pilát odsoudil k smrti. Že prý Ježíš ze sebe dělá krále a že tím ohrožuje římského císaře. A Pilát si chce ověřit, zda je to pravda a ptá se: „Ty jsi král?“ A co Pán Ježíš odpovídá?

Říká: „Ano. Já jsem král. Ale ne z tohoto světa.“ Říká, že nepřišel svrhnout císaře, ale ukazovat pravdu o dobrém Bohu.

Pán Ježíš nám také ukazuje pravdu o nás lidech. Že dokážeme být dobří a laskaví, ale také zlí a dokonce krutí. A proto pro nás přijal smrt na kříži. Aby nám ukázal pravdu o naší bídě, ale ještě větší pravdu o Boží lásce, která je ohromně silná. Bůh nás nikdy nepřestává mít rád.

Tak ti, Pane Ježíši, děkujeme, že jsi naším Králem. Že jsi pro nás unesl kříž a že máš klíček od našich srdcí. Víme, že nás máš rád, a také my tě chceme mít rádi. Buď naším Pánem. 

     Milí přátelé,
jedno z prvních vyznání víry v Ježíše znělo: „Ježíš je Pán.“ A dnešní slavnost Krista Krále říká vlastně jinými slovy totéž. Ježíš je náš Pán, náš vládce, Spasitel, on je náš Král.

Ježíš je králem především našich lidských srdcí. Začal ukazovat svou moc tím, že pomáhal jednotlivým lidem, že je stavěl na nohy fyzicky (uzdravoval je), psychicky (vracel jim lidskou hodnotu) a duchovně (odpouštěl jim hříchy
a ukazoval jim důstojnost Božích dětí). A svou moc neuhasitelné lásky Ježíš nakonec zpečetil křížem
a zmrtvýchvstáním. Tím nám dal nový život. A první křesťané odpovídali na lásku Ježíšovu svou láskou. Nazývali ho svým Pánem a dokázali mu dávat své životy. Pán má moc a sílu a my potřebujeme sílu a moc, abychom dokázali žít
a chodit po Božích cestách.

Dnešní slavnost nám ale připomíná ještě a hlavně to, že Ježíš je Král a Pán všehomíra, vesmíru. Že je Pánem celých dějin a všech duchů, ideologií, mocí a sil, zjevných nebo skrytých, které hýbou světem.

Snad toto připomenutí potřebujeme dnes víc než kdy jindy. Připadáme si někdy jako loutky v rukách nejrůznějších společenských nebo mediálních sil a proudů. Často se neumíme vyznat ve spleti názorů, informací, dezinformací, teorií a ideologií, které se nám podbízejí. Neumíme mnohdy rozeznat upřímnost těch, kdo chtějí získat náš hlas,
od přetvářky nebo dokonce patologie. Obáváme se těch, kdo moc mají, i těch, kdo by ji mohli získat. A do toho
už druhý rok trápí celý svět koronavirus a nezdá se, že by mu byl brzký konec. Co s tím vším? Co nám dnes říká Boží slovo?

Že skutečným Pánem a vládcem je Ježíš, jeden z nás, syn člověka, kterému dal Bůh „veškerou moc, slávu
a království“. Dal mu království na věky, které nic nepřemůže ani nezničí. Tolik prorok Daniel.

A kniha Zjevení dává Ježíšovi další zvláštní jména, která nás mohou posílit a povzbudit: „důvěryhodný svědek, prvorozený z mrtvých a vládce nad pozemskými králi“. Znovu slyšíme, že nás Pán Ježíš miluje, že nás svým křížem zbavil hříchů a pozvedl nás k velké důstojnosti. Že nám dává svou královskou moc vládnout a zvládnout sebe i náš svět. Že nám dává svou kněžskou obětavost. Že s jeho přispěním dokážeme všechno, co musíme v životě dokázat. Ani smrt nepřemohla Krista. Smrt nepřemůže ani nás. A to je přece dobrá zpráva.

A pak nám evangelium připomíná, že Ježíš, náš Král, vládne ze zvláštního trůnu svého kříže. Jak se na něj dostal, čeho se dopustil? Vydával svědectví pravdě. Žil v pravdě.

I nás bude svědectví pravdě a Bohu vždycky něco stát. Ale přinese nám také spolu s Ježíšem obrovskou radost
a pokoj, blízkost Bohu a podíl na spáse světa. A to stojí za to.

Věčný Pane všech věcí, tak tě nazýval svatý Ignác, děkujeme ti za všechno. Buď Králem našich srdcí i celého světa, chceme být tví a nabízíme své životy do tvé služby. Amen.