Promluva na Narození Páně - 25. prosince 2021
(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)
P. František Hylmar SJ
Milí přátelé,
včerejší večer a noc s sebou přinesly důvěrně známou vánoční atmosféru, ve které se mísí vědomí domova a bezpečí s jakousi neobvyklou otevřeností vůči druhým lidem. Jako by na chvíli na zemi nebylo nepřátel a záští a mohly převládat úsměvy a příznivý postoj k druhým.
Vánoční večer dokáže změnit naše nitro, naše srdce a my si při tom můžeme si uvědomit, a asi nás to každý rok překvapuje, jak se spolu s tím mění i náš vnější výraz a naše jednání. A protože kouzlo vánoční noci působí
na většinu lidí, změní se na pár hodin i atmosféra celé společnosti. Takovou moc má chvíle, kdy se necháme plně zasáhnout vědomím Boží blízkosti. Zvláštní Boží blízkosti v malém bezbranném dítěti z obyčejné rodiny.
A teď už za denního světla se můžeme ohlížet a zamýšlet se, divit se tomu, co se to vlastně včera večer a v noci stalo.
Co se událo před dvěma tisící lety, to nám přes věky i přes hranice kultur předávají evangelia. A my je čteme a slyšíme a můžeme se nad nimi zamýšlet, rozjímat nad nimi, nechat se jimi zasáhnout a proniknout.
Inspirováni evangelii používáme i své tvořivosti a představivosti a vytváříme kolem sebe prostředí, které názorně evokuje to, co čteme. Naše chrámy, jejich vánoční výzdoba, betlémy, hudba jsou nesmírně působivé a kultivují naše nitro.
A když si o Vánocích pustíme evangelium na chvíli k tělu, děje ještě něco zvláštního. Padají naše obvyklé zábrany
a my se odvážíme přijít do kostela. Kostely jsou najednou mnohem plnější, a i to vytváří zvláštní atmosféru vánočních dnů. A scházíme se v nich všichni, se svými slabostmi, úspěchy a neúspěchy, sebevědomím i pocity méněcennosti.
A když se toto děje, vnímáme, že nás slovo křesťanské dobré zvěsti, na chvíli opravdu vnitřně prožívané, uvnitř mění. Aspoň na chvíli, na pár hodin.
Někdo řekne: to je jen romantická iluze. A znovu se potopí a uzavře do svého zahořklého vnitřního marasmu. Ale tím jen prokáže, jak prakticky působí nevíra, nedůvěra a malomyslnost. My ovšem můžeme říci: vždyť je to skutečnost, vždyť je to úžasné! Můžeme vánoční zkušenost přijmout s vírou a nadějí jako důkaz toho, že ledacos jde, když se otevřeme tomu, co nám Bůh nabízí a když v dobrém duchu i my chceme a jednáme. Když necháme stranou své obvyklé zábrany a strachy a vylezeme z děr své bručivé osamělosti a ostré kritičnosti vůči druhým.
Vánoční večer a noc můžeme chápat jako hmatatelný důkaz toho, jak v nás hmatatelně působí víra, když na chvíli důvěřujeme Bohu skrze Ježíše Krista. Že prožívaná víra a naděje v Krista opravdu vedou k lásce, která všechno mění.
Když k nám Bůh přichází v novorozeném dítěti, je zcela bezbranný a neklade na nás žádné nároky. Neříká: to a to musíš, a to a to nesmíš. A přece v nás probouzí jakousi nenásilnou a hluboce lidskou a nám vlastní vnitřní povinnost o to malé dítě pečovat a starat se o ně. A to je velká síla a zcela pozitivní. Z péče o život pak postupně vyplývá mnoho dalších požadavků a omezení, ale ty už nejsou násilné, přirozeně patří k životu a pomáhají růst životu.
Když se takto nějak odvážíme meditovat nad jesličkami, může nám to obnovit pohled na celý náš lidský život
a na naše místo v něm. Může to v nás probudit nový zájem o život a pomoci nám ověřit si nenásilnou moc křesťanské víry, naděje a lásky. Můžeme při tom s překvapením objevit to, že víru, naději a lásku nejdříve prokazuje Bůh nám. Bůh nám věří, v nás doufá a má nás rád.
Svědčí o tom i prorok, který v prvním čtení volá: „Hospodin ohlašuje: přichází tvá spása“. Svědčí o tom i svatý Pavel, když ve druhém čtení říká, že v Ježíši Kristu se „projevila Boží dobrota a jeho láska k lidem.“
A my můžeme jako pastýři z evangelia svou vírou odpovídat na Boží víru a jít do Betléma, abychom se dívali, vyprávěli, naslouchali, divili se a rozvažovali. Abychom chválili Boha. Dnešní evangelium je ve zkratce obraz křesťanského života!
Dobrý Bože, ukazuješ nám o Vánocích, co všechno se mění mezi námi lidmi, když ti na chvíli opravdu důvěřujeme. Pomáhej nám každý den žít z víry ve tvého i našeho narozeného Syna, opírat se o naději a mít radost z toho, že můžeme prokazovat lásku. Otevírej naše oči na velké a krásné věci, které konáš skrze ty, kdo ti důvěřují.