Kázání

Archiv kázání

Kázání za rok 2019 (zip 6,5MB).
Kázání za rok 2018 (zip 7,7MB).

Promluva na 7. neděli v mezidobí C - 20. února 2022

(kostel sv. Ignáce v 9 a 11 hodin)

P. František Hylmar SJ

      Milé děti,
dnes jsme v prvním čtení četli příběh jako z dobrodružného filmu, vojenského nebo kovbojského. Král David se v noci plíží do vojenského tábora svého nepřítele krále Saula. Saul a jeho vojáci tvrdě spí a David stojí nad ním a může ho jednou ranou kopí zabít a získat celé království. A velitel Abišaj to chce dokonce za Davida vyřídit sám. Někdo jiný
na Davidově místě by asi neodolal a příležitosti využil. Ale David ne. Slyšel v srdci Boží hlas a Boha poslechl.

Ano, Saul byl jeho nepřítel, ale byl to také starý král vyvolený od Boha. A navíc byl v tu chvíli bezmocný. A David nechtěl jeho bezmoci využívat a nechtěl se dostat na trůn nečestně. A tak zdálky zavolal a dokázal Saulovi, že je vůči němu poctivý a že se ho Saul nemusí bát. David tak ukázal velké srdce a stal se pak velkým králem.

Pane Ježíši, učíš nás dnes, že máme být dobří i k lidem nevděčným a zlým. Zdá se nám to těžké, ale důvěřujeme, že nás vedeš k tomu, co je nakonec dobré pro nás i pro ostatní. 

     Milí přátelé,
„blahoslavení chudí a plačící“ slyšeli jsme Ježíše minulou neděli, a dnes dále nasloucháme jeho kázání na rovině.
A slyšíme něco ještě náročnějšího než posledně: „Milujte své nepřátele, buďte dobří těm, kdo vás nenávidí, kdo ti bere, od toho nežádej nic nazpátek…atd.“.

Ale Ježíš svá silná slova vysvětluje, uvádí argumenty. Nejprve argument lidský: „Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak
i vy dělejte jim.“ Už ve Starém zákoně, a dokonce i u jiných národů můžeme podobný návod na lidské jednání najít, ale pouze ve formě negativní: „Co nechceš, aby ti dělali jiní, nedělej ty jim.“ Pán Ježíš učí toto tzv. „zlaté pravidlo“ jako pozitivní: „Co chceš, aby jiní dělali tobě, dělej ty jim.“ Ježíšova kladná verze zahrnuje mnohem víc případů než ta negativní, vede nás k aktivitě, a navíc je pedagogická.

Vždycky když se mi povede podle ní jednat, dávám tím dobrý příklad druhým a vyučuji je, jak i oni mohou jednat. Také je tím miluji, jako sám/samu sebe. Zloba a nenávist jsou jako bumerang. Vrátí se k tomu, kdo jej hodil a jemu samému zasadí ránu. A já se svou nenávistí k druhým nechci zbytečně zraňovat. Vysílám-li dobro, dobro se mi také vrací.

Nejsilnějším Ježíšovým argumentem je však, jako obvykle, pohled z Boží perspektivy: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!“ Boží Syn obrací náš zrak k Bohu Otci, abychom u něj nacházeli řešení svých pozemských záhad. Vede nás k tomu, abychom se snažili jednat jako jedná Bůh. Ano, máme být jako Bůh, to je nejvznešenější formulace cíle lidského života. Ale ne podle našich dětinských představ o Bohu jako pánu, který vždycky a hned prosadí svou vůli, třeba i násilím. Tak jednáváme my, ale ne Bůh, jehož Synem a obrazem je Ježíš Kristus.

Bůh je všemocný především svou trpělivostí a svou vírou v nás, svou ochotou čekat a snášet naši malost a náš nevděk. Čekat, až jednou konečně pochopíme, že lež, krádeže, podvody, vypočítavost, lenost a násilí nejen že mají krátké nohy, ale že jsou zbytečné, jako je zbytečný náš strach a nedůvěra vůči Bohu a životu. Ježíš nás slovem
i životem učí důvěřovat: „Nebojte se jako Otec milovat, prokazovat dobro, půjčovat, nesoudit, odpouštět a dávat. Vrátí se vám to zpět.“

V prvním čtení jsme měli před očima šlechetného Davida. David věří Hospodinu, že když ho pomazal za krále, zvládne i Saulovo nepřátelství. Nemyslí jen na to, aby byl co nejdřív na trůně. Umí čekat a dívat se z vyšší perspektivy, chce dávat dobrý příklad. Proto také právě z jeho rodu vzešel náš Spasitel. Každým činem v Davidově a Ježíšově duchu můžeme i my učit sebe i dnešní svět Boží etiketě.

Ve druhém čtení Pavel vnímá Ježíšovo nové učení a jednání jako cestu ven ze „zakletí“ celého lidstva dávnou vinou prvních lidí. Had, tj. obraz Božího a lidského nepřítele, kdysi v ráji zasel do srdcí Adama a Evy nedůvěru k Bohu. Z nedůvěry pak vyplynul strach a ztráta Boží blízkosti, potom Kainova bratrovražda a série nepravostí dalších lidských pokolení až dodnes. A Ježíš přichází do naší bídy jako nový Adam, který nežije postaru, jen přízemně, živočišně, ale ukazuje nám, jak se žije duchovně. Učí nás žít před očima nekonečně dobrého a trpělivého Boha a ve vztahu s ním.

Pane Ježíši, učíš nás nové věci. Nejsou pro nás snadné. Strhává nás zvyk bránit se a odplácet útokem. Ale přece nějak v hloubi duše cítíme, že máš pravdu, že opravdová cesta kupředu je tam, kudy jdeš ty, a to až za hranici života pouze pozemského. A že důvěra v Boha Otce nám zároveň dává naději a sílu k lásce. A také pravou radost ze života. Děkujeme ti za to.  

Publikováno: 20.02.2022 12:47
Aktualizováno: 20.02.2022 12:49