Promluva 12. neděle v mezid. C při 1. sv. přijímání - 19. června 2022

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)

P. František Hylmar SJ

     Milý Honzíku,
v pátek sis očistil srdce a duši ve svátosti smíření a dnes přijmeš ve mši svaté poprvé Kristovo Tělo, svátost oltářní.

Je to velká chvíle pro Tebe i pro Tvé rodiče, sourozence a další příbuzné a přátele. A také pro nás všechny, kteří jsme tu dnes s Tebou.

Je to vlastně třetí svátost, kterou budeš přijímat. První svátost byl Tvůj křest. Nechali Tě pokřtít Tvoji rodiče a dnes je tu s Tebou také Tvůj křestní kmotr. Svatý Pavel Ti dnes ve druhém čtení připomněl, že křtem ses stal Božím dítětem. Od křtu patříš Kristu a Pán Ježíš tě podle křestního znamení vždycky pozná a chrání. Oblékl ses v Krista a patříš mu navěky spolu s ostatními křesťany ze všech národů na světě. Všichni pokřtění tvoříme Kristovu církev.

Od té doby jsi vyrostl a dnes nastala chvíle, kdy jsi připravený udělat další důležitý krok. Už dlouho chodíš s rodiči
a sourozenci na mši svatou, ale dnes při ní poprvé přijmeš Tělo Kristovo. S prvním přijímáním se čeká, až člověk vyroste a je schopný rozeznat své dobré a také nedobré myšlenky, slova a skutky a také zanedbávání dobrého.
Ty to už umíš. Zdravá sebekritika dokazuje, že jsme upřímní a poctiví a Boží odpuštění nám ve svátosti smíření přináší pokoj a povzbuzení.

Ve čtvrtek jsi byl s rodiči na slavnosti Těla Krve Pána Ježíše. Připomínali jsme si, jak nám Pán Ježíš před svým utrpením zanechal v požehnaném chlebě své Tělo a v požehnaném víně svou Krev. Zanechal nám navždycky živou památku na sebe a na všechno, co pro nás vykonal a také dodnes koná. Proto si Nejsvětější svátosti oltářní, jak ji říkáme, nesmírně vážíme a uctíváme ji. Proto si také nesmírně vážíme mše svaté a prosíme, aby nám Pán posílal dostatek kněží a s nimi také dost ministrantů a kostelníků a varhaníků a dalších, kdo se postarají o to, aby se mohly mše svaté sloužit a byly krásné.

Chléb je jídlo obyčejné, ale bez něj nám nic jiného i sebelepšího dlouho nechutná. Bez chleba se prostě neobejdeme.

A od Pána Ježíše dostáváme ve svatém přijímání chléb pro svou duši, protože i naše duše potřebuje výživu. Tělu Kristovu říkáme také řeckým slovem „eucharistie“. Je to chléb proměněný ve mši svaté, při které děláme a říkáme to, co při poslední večeři dělal a říkal Pán Ježíš a jeho učedníci. Ježíš nám dal na kříži a v eucharistii sám sebe. Svaté přijímání nás posiluje, abychom celý život dokázali Ježíše následovat. Není to vždycky snadné a znamená to nést
i kříž, to znamená různé bolesti, neúspěchy a starosti. Slyšeli jsme to dnes od Pána Ježíše v evangeliu. Ale slyšeli jsme také, že nám dá nový život a věříme, že nám ho dává a jednou dá u Boha v plnosti.

Milý Honzíku, ať Tě ode dneška Tělo Božího Syna posiluje na cestě. Můžeme Ti dosvědčit, že mše svatá a svaté přijímání opravdu vnášejí do života světlo, naději a sílu k lásce. Zatím tě vedou Tvoji rodiče, ale uč se stále víc i sám objevovat, jakou posilou je v životě svaté přijímání a všechno to, co je s ním spojené.

Víš, jak se připravuje chléb. Musí se nejdřív zorat a pohnojit dobrá půda, potom se zaseje obilí a trpělivě se čeká,
až vyroste. Pak se musí obilí sklidit a semlít. Pekař pak k mouce přidá vodu a kvas, nechá všechno vykynout a těsto upeče. Je to práce, ale není lepší jídlo než dobrý chléb.

Ať je Honzíku, i tvůj život takový dobrý chléb, který dlouho vydrží a neztratí chuť a nikdy neztvrdne a neokorá!
Ať chutná Tobě i lidem kolem Tebe! Vždycky měj ve svém srdci a ve své mysli koutek a volnou chvíli pro Pán Ježíše. On je nejlepší přítel a dobrý Pán Tvůj i nás všech. 

Publikováno: 21.06.2022 03:19
Aktualizováno: 21.06.2022 03:24