Kázání

Archiv kázání

Kázání za rok 2019 (zip 6,5MB).
Kázání za rok 2018 (zip 7,7MB).

Promluva 22. neděli v mezidobí C - 28. srpna 2022

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)

P. František Hylmar SJ

         Začněme dnes své zamyšlení druhým čtením. Vykreslilo nám před očima protiklad Boha, který prohlašuje předpisy svého prvního Zákona z hory zahalené bouřlivými mračny, a Ježíše, který nám svým hlasem a životem přináší novou Boží smlouvu. S Ježíšem jsme my i ti, kdo mu už dříve uvěřili a prožili s ním své životy a získali s ním novou životní zkušenost a moudrost, ze které se také můžeme učit.

Co nám ten obraz může říkat? Boží slovo, které čteme a slyšíme a které nám mnohdy nezní sladce, život často není snadný a bezproblémový, bolí a tíží, proti Božím přikázáním se naše nižší přirozenost obvykle bouří a nižší rozum nachází plno zdánlivých důvodů, proč se přikázání nedržet. A za tím vším jako by vykukoval Bůh vzdálený, spíš hrozivý, který v nás nevyvolává příjemné pocity.

Ale list Židům nám připomíná, že vztah člověka a Boha už s Ježíšem opravdu přešel na vyšší vývojový stupeň.
Že pokud přijímáme první vývojové stádium, tj. náročnou výchovu skrze náročná Boží přikázání, otevírá se před námi nová životní perspektiva: jsme pozváni jako plnoprávní členové do velikého společenství těch, kdo už mohou hledět na Boha a na život novýma očima, očima Ježíšovýma, kdo si postupně osvojují nový pohled na život z perspektivy nové smlouvy mezi Bohem a člověkem. Je to smlouva založená na vzájemné důvěře, naději a lásce, na nekonečné Boží trpělivosti a má svůj zdroj milosrdném a láskyplném Božím Srdci, které se v Kristu stalo i srdcem lidským.

Učme se respektovat Boží přikázání, tzn. prokazovat úctu Bohu, jak by řekl svatý Ignác, ale zároveň také objevovat
i život nového věku, nový pohled na všechno, který se nám nabízí v Ježíši Kristu, prostředníku nové smlouvy. Učme se kultivovat svůj obraz Boha i člověka a hlouběji pronikat do tajemství dramatu i krásy našeho života. Ten dvojstupňový přístup můžeme uplatnit i ve snaze uchopit dnešní evangelium.

Slyšíme v něm Ježíšova slova k lidem na hostině, která shrnul do výroku: „Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se povyšuje, bude ponížen.“ Ježíš žil mezi lidmi většinou syrově živočišnými a aby mu rozuměli, používal často jejich jazyk a obrazy, syrové a živočišné. Ty vytváření jakousi pevnou půdu, pevný základ, na kterém můžeme a musíme stavět své vztahy. Intuitivně cítíme, že rozumíme tomu, co chce Pán Ježíš říci, a souhlasíme. Nemáme se povyšovat nad druhé. Pokud to děláme okatě, je to nevkusné a trapné. Skromnost člověku více sluší. Před Bohem jsme si rovni, i když nejsme stejní.

Pozemská hierarchie vztahů je nutná a respektujeme ji, ovšem do té míry, do jaké slouží ke správnému rozdělení zodpovědností a povinností, aby dobře fungovalo naše pozemské společenství – naše rodiny, obce, státy. Nakonec
i v neformálních společenstvích působí nějaké hierarchie vztahů, konstelace založené na schopnostech a limitech jedinců.

Zkušenost potvrzuje Ježíšova slova, že občas je potřeba se „ponížit“ a přijmout, třeba jen na čas, věci v tu chvíli
ne úplně spravedlivé, které se nám nelíbí, třeba i právem. Každý máme své nedokonalosti a bez jejich vzájemné přijímání se z nich nikdy nevyhrabeme, jen si je budeme vyčítat a poroste naše zahořklost vůči lidem i Bohu.

Aby ovšem naše ponižování se zůstalo zdravé a v důsledku životodárné a nebylo nepřirozené, sebeničivé,
a v důsledku škodlivé, musí se opírat o Ježíše a musí být znamením jeho nové smlouvy, jeho nebeské trpělivosti. Musí být projevem ne zdánlivou ctností zakrývané slabosti, ale opravdové vnitřní a duchovní síly.

Ježíš mluví ke svým současníkům často ještě jazykem smlouvy staré, protože oni jinému jazyku ještě nerozuměli.
Ale ke svým učedníkům a k nám mluví současně jazykem smlouvy nové – mluví tím, co koná. Sám nám šel a jde příkladem životodárného ponížení se na kříži, které nám přineslo a přináší nový život a je jeho i naším „povýšením“.

Pan Ježíši, uč nás, prosíme, a vnímat otevřenou myslí a srdcem pravý význam tvých slov a tvých činů, tvého životního příkladu. Ať ti důvěřujeme a učíme se od tebe. Ať tě více milujeme a těsněji následujeme na cestě k městu živého Boha.  J

Publikováno: 29.08.2022 07:27
Aktualizováno: 29.08.2022 07:28