Kázání

Archiv kázání

Kázání za rok 2019 (zip 6,5MB).
Kázání za rok 2018 (zip 7,7MB).

Promluva 25. neděli v mezidobí C – 18. září 2022

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin, připomínka o. Adolfa Kajpra)

P. Františk Hylmar SJ           

    Minulou neděli se nás Pán Ježíš v podobenstvích o ztracené ovci a o ztracené minci snažil ukázat, jaký je základní postoj Boha vůči nám lidem. Že Bůh nečeká na naše chyby, aby nás za ně trestal, ale že dělá všechno pro to, aby nás, když z nejrůznějších důvodů utíkáme nebo se ztrácíme z jeho pohledu, znovu a znovu nacházel a vracel
do života.

A když se v examenu poctivě ohlížíme zpět, jsme Bohu vděční, že nás už tolikrát vymanil z pastí a slepých uliček,
ve kterých jsme na chvíli nebo i na dlouho a hluboko uvízli.

A dnes Pán Ježíš ve vyučování pokračuje. Učí nás, jaký zdravý a prozíravý přístup k životu a k Bohu potřebujeme, abychom své životy a darovaný čas nepromarnili. A jako obvykle učí pomocí provokativního příběhu.

Dnešní správce byl taková ztracená ovce. Nemírně toužil po bohatství, a to ho zavedlo na scestí, připravilo o práci
a o postavení. Ale jak zareagoval? To je na jeho příběhu to nejdůležitější. V nouzi nejvyšší se začal řídit zdravým pudem sebezáchovy a připomněl si, že tím nejcennějším v životě přece jen není majetek, ale vztahy. A začal majetku používat k nápravě svých vztahů – „aby mě lidé přijali do domu“. Snižoval dluhy pánových věřitelů.

Výklady toho snižování dlužních úpisů jsou dva. První, doslovný, je ten, že odpisem svého pána ošidil ještě jednou
a ještě víc, protože podle nových úpisů měli dlužníci pánovi vrátit méně, než si půjčili. Podle druhého výkladu snížením dluhů správce zatížil sebe, protože menší částky dlužníci vraceli jemu a on musel dluhy pánovi vrátit v původní výši.

Ale ať už ony transakce proběhly jakkoli, správce dostal pochvalu. Za co? Za to, že konečně pochopil, co je v životě důležité: že majetek má sloužit životu a podporovat vztahy, a ne životu panovat a tím vztahy ničit.

Zkušenost to potvrzuje. Občas slýchávám, jak někdo přiznává, že na čas postavil/a majetek, postavení, výkon podle svých představ nebo ještě hůř, dokonalost podle představ druhých, na první místo, a teď vidí, kam to vedlo. Kolik cenného tím ve vztazích ztratil/a nebo rozbil/a. Že opravdu „nelze sloužit Bohu i mamonu“.

Svatý Ignác to ve „východisku a základu“ exercicií říká takto: cílem je Bůh a sloužit tedy máme Bohu; a nejen peníze, ale „všechny stvořené věci“ jsou pouze prostředky, které máme používat tak, aby sloužily životu. A to nejen časnému, ale Božímu, „abychom byli přijati do příbytků věčných“.

V neděli blízké výročí odchodu na věčnost P. Adolfa Kajpra (17. září 1959) se vracíme k tomu, co nám skrze něj Bůh sděluje. Zásadní je, že se otec Adolf celý život nechával utvářet Ježíšovými slovy a skutky. Bral víru vážně. Podobně jako Ignác dostal pater Kajpr už do vínku dar neobvyklé životní vážnosti, vehemence v hledání toho nejdůležitějšího
a schopnosti působit na druhé. Usilovně hledal a Bůh ho z běžného života vyvedl až k dobrodružství přímé práce
pro Boží království, do jezuitského řádu, a to v dobách nelehkých.

V řádu se náš otec Kajpr učil Ignácovým způsobem objevovat a rozvíjet své dary, zbavovat se neuspořádaností, růst v Ježíšově moudrosti i v lidském poznání, nabízet Ježíšovi svůj rozum, paměť, vůli a všechny své schopnosti
a ve všem milovat a sloužit, vůči Bohu i lidem.  

Otec Kajpr se celý život plně odevzdával Bohu, který ho hledal a vedl. A protože to od mládí dělal ve věcech nepatrných, dokázal to pak i při velkých veřejných střetech s dvěma diktaturami, které nejen že Bohu nechtěly sloužit, ale snažily se jej úplně vytlačit z lidských myslí a srdcí.

Pater Adolf byl ignácovsky zacílený, a proto si ostřeji než jiní uvědomoval zásadní rozpor mezi jakoukoli totalitou
a evangeliem, záludnost vtíravých hesel ideologií a tedy i nutnost pevného životního postoje a zásadní volby. Je nám příkladem toho, k čemu nás dnes vede Ježíš: moudrého hodnocení věcí pozemských a uspořádávání všech věcí
a záležitostí z hlediska věčnosti.

Pane, prosíme tě o blahořečení našeho otce Adolfa, a proto také chceme poznávat a přijímat příklad jeho života. V něm můžeme zahlédnout něco z tebe. Pomáhej nám v tom, prosíme. 

Publikováno: 19.09.2022 09:34
Aktualizováno: 19.09.2022 09:38