Promluva na slavnost Krista Krále – 20. listopadu 2022
(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)
P. František Hylmar SJ
Kristus jako král a cíl jeho poslání jako království Boží; to není účelová politická interpretace evangelia, to není archaismus, to je obraz používaný samotným Ježíšem. Boží Syn se stal člověkem v politické, kulturní a náboženské situaci velmi podobné té naší. S jediným rozdílem: propletenost a zmatečnost, která se v Ježíšově době týkala pouze Středomoří, dnes zasahuje celou zeměkouli.
A do tehdejšího i dnešního chaosu lidského myšlení a jednání zaznívají pevná Ježíšova slova: „Ano, já jsem král, ale moje království není z tohoto světa. Království Boží je mezi vámi, je ve vás, je jako hořčičné zrno, které roste, jako kvas v těstě. Modlete se: Přijď království tvé.“ Ježíš je nám i dnes oporou, Králem. Stojí za to sloužit mu a nechat ho vládnout ve svém životě. V něm máme pevnou půdu pod nohama, dobrý kompas. On se stará a pomáhá, dává nám sílu, povzbuzuje nás.
A říkáme-li Ježíš Kristus, říkáme zároveň církev, která nese Ježíšův odkaz a ztělesňuje jeho Ducha. Ve vyznání víry říkáme: „věřím v církev“. Přes všechny lidské slabosti církve věříme a důvěřujeme, že díky Boží pomoci se
ve společenství věřících, které Ježíš založil a zorganizoval, projevuje a roste Boží království. To království, které Ježíš hlásal a pro které vydal svůj život.
Boží království je založené na Ježíšově nesmírně pozitivním obrazu Boha. Boha jako dobrého otce, který navzdory naší nedůvěře a neposlušnosti a za všech okolností je věrný své lásce k nám. Ježíš tuto Boží lásku ztělesňuje. Zacheovi říká: „Syn člověka přišel hledat, co zahynulo“ A při tomto hledání ztracených ovcí neváhá jít až na kříž. To je jeho trůn, a koruna z trní je znamením jeho zvláštní moci.
Boží Syn nás nezbavuje našeho utrpení, ale vstupuje do něj, sestupuje až na jeho dno, aby se žádný člověk nemusel cítit vyloučen. Ve druhém čtení dnes říká apoštol Pavel vznešeně, že „nás Bůh převedl do království svého milovaného Syna, do království pokoje a odpuštění hříchů získaného Kristovou krví.“ Co to znamená?
V evangeliu to máme všechno názorně před očima. Zdá se, že hloubku a velikost Ježíšovy oběti nikdo kolem nechápe, slyšíme jen posměch a rouhání. A přece, jeden ze zločinců ukřižovaných s Ježíšem, člověk na dně, nějak pochopil. Uznává svou vinu, vyznává Ježíšovu nevinu a upřímně prosí: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ A slyší úžasnou odpověď: „Dnes budeš se mnou v ráji.“
Jak často my svalujeme svou zodpovědnost na druhé a nejsme ochotní uznat svou chybu. Za nic nemůžeme, to všechno druzí, špatný svět. To nám ale zavírá oči před úžasnou možností opřít se o Krista, přijmout odpuštění a pak nabízet odpuštění podle Kristova vzoru. Nemusíme se dělat ani lepšími, ani horšími než ostatní. Stačí přiznat svou míru reálné zodpovědnosti a obrátit se ke Kristu o pomoc. To je vše.
Ten „dobrý lotr“ už byl na samém konci své pozemské pouti, když ho Ježíš přijal mezi své. My ještě na konci života nejsme, ale můžeme a máme postupovat stejně.
Pane, náš Králi, nemusíme ti převádět své výkony. Dáváme ti svou slabost a prosíme, abys nás přijal do svého království, které pozvolna roste mezi námi slabými uprostřed zdánlivě chaotických dějin. Prosíme tě, dávej nám slabým svou moudrost a lásku, abychom už zde na zemi zakusili něco z vůně ráje. S tebou.