Kostel sv. Ignáce v Praze

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin)

P. František Hylmar SJ

     Milí přátelé,
dnešnímu úryvku evangelia se běžně říká: osmero blahoslavenství. Napočítáme jich devět, ale dvě poslední vyslovují totéž, takže osm. Blahoslavenství tvoří první část dlouhé Ježíšovy řeči z 5. až 7. kap. Matoušova evangelia, říká se jí horské kázání. Je to úryvek velmi známý, ale bude dobře věnovat mu pečlivou pozornost. Vezmeme si dnes
ku pomoci výklad biblisty P. Ladislava Tichého, před nedávnem zesnulého, který působil na teologické fakultě v Olomouci. Nebude to nudné.

Říci někomu: „jsi blahoslavený“, znamenalo v Ježíšově době blahopřát mu za štěstí, které ho potkalo. Ve Starém
i Novém zákoně najdeme několik desítek takových gratulací. V samotném Matoušově evangeliu ve verši Mt 11,6 říká Ježíš: blahoslavený, kdo se nade mnou nepohorší, tj. kdo mě bude brát vážně, a nebude mě zlobně odmítat,
v Mt 13,16 Ježíš blahoslaví oči a uši těch, kteří mají to štěstí, že mohou vidět a slyšet co on koná, v Mt 16,17 Ježíš blahoslaví Petra, že vyznal: „ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha“ a v Mt 24,46 je blahoslaven věrný a rozvážný učedník, který dělá, co od něj Bůh žádá.

První dva verších dnešního úryvku říkají, že Ježíš vystupuje na horu, což je místo Boží blízkosti, a sedá si jako ten, kdo má autoritu a učí Boží slovo. Přistupují k němu jeho učedníci, ale Ježíš hovoří i k širším zástupům, ke všem,
kdo mu chtějí naslouchat.

Podívejme se teď blíže na význam jednotlivých blahoslavenství. Výraz „chudí v duchu“ z 1. blahoslavenství neoznačuje „slabomyslné“, ale spíš lidi pokorné, možná i hmotně chudé, ale určitě takové, kteří nepropadají svodům majetku, ale všechno očekávají od Boha. Těm podle Ježíše patří „nebeské království“, což je to nejcennější, oč můžeme v životě usilovat, zvláštní předivo vztahů a hodnot mezi námi lidmi a Bohem. Lidé „plačící“ neboli „rmoutící se“
z 2. blahoslavenství se trápí nad působením zla ve světě, které odporuje Bohu. Ty Ježíš ujišťuje, že Bůh sám jim přinese útěchu.

Vzor člověka „tichého“ ze 3. blahoslavenství máme v samotném Ježíšovi, který jinde říká: „učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem“. Je to ten, kdo se nedává unášet hněvem, ale ani není jen pasivní, kdo důvěřuje Bohu
a v Božím duchu jedná a snáší protivenství. Podle Ježíše „zdědí zemi“, což může být jiné vyjádření pro Boží království.

„Hladovějící a žíznící po spravedlnosti“ ze 4. blah. jsou ti, kdo, jak Pán Ježíš říká jinde v Matoušovi: „nejprve hledají Boží království a jeho spravedlnost“. Tento jejich vznešený hlad Bůh nasytí. „Milosrdní“ z 5. bl. jsou podle Ježíše ti, kdo nezavírají oči před člověkem a reagují na jeho nouzi podobně, jako to vidí u Boha. Proto také dojdou Božího milosrdenství.

„Mít čisté srdce“ znamená mít srdce upřené na Boha a podle Boha smýšlet a jednat. Takoví lidé budou podle 6. blah. schopní vidět Boha. Svatý Ignác by možná uctivě doplnil: vidět Boha ve všech věcech. „Tvůrci pokoje“ usilují
o naplnění Božího záměru s námi lidmi. Jsou v 7. blah. právem zváni Božími syny a dcerami, tj. lidmi s velmi blízkým vztahem k Bohu. „Pronásledování“ a „výsměch“ kvůli Boží spravedlnosti nám nakonec podle 8. a 9. blah. přinesou odměnu u Boha.

Tolik tedy výklad textu. Zkusme si teď celou scénu vybavit před očima a představit si ji. Co spatříme? Ježíš nepoužívá jen slov a obrazů ze Starého zákona, ale čte z očí a srdcí lidí, kteří se kolem něj shromáždili, aby mu naslouchali.
To jsme i my. Vnímá naše vznešené touhy po naplnění Božích ideálů promísené s pochybnostmi, únavou i rezignovaností. A blahoslavenstvími své posluchače chválí a povzbuzuje. Ujišťuje i nás, že pokud chováme v srdcích vznešené touhy po dobru, pokoji a spravedlnosti, tak jsme na správné cestě. Jsme na tomto světě slabí, ale vlastně šťastní. Jen s Boží pomocí vytrvat.

Pane Ježíši, vidíš naše touhy a slabosti. Zveš nás, abychom se nebáli být chudí v duchu, tiší, milosrdní a čistého srdce. Vždyť je to tvá cesta, kterou se vytváří tvé království spravedlnosti a pokoje. Ať si v srdcích uchováváme tvou radost a radost z tebe a ať si tuto tvou radost dokážeme navzájem předávat.