Zpravodaj - květen 2017

Krása Velikonoc

     Prožili jsme velikonoční svátky, na které jsme se dlouhou dobu připravovali, a nyní prožíváme a budeme prožívat celou dobu velikonoční.
      Když se ohlížím nazpět, chtěl bych ještě jednou poděkovat všem, kdo investovali hodně energie a času, aby se liturgie tohoto vrcholu roku a slavení svátků mohly v našem společenství skvít v celé své nádheře.
     Při velikonoční vigílii vzešlo sedm „nových ratolestí“. Sedm našich katechumenů přijalo iniciační svátosti křtu, biřmování a eucharistie a my se můžeme radovat z jejich radosti.
     Někteří z těchto nově pokřtěných s námi sdílí své zkušenosti z Veliké noci i ve svých příspěvcích v tomto zpravodaji.
     Přijetím svátostí ovšem pro naše novokřtěnce nic neskončilo, spíše všechno začíná. Budou prožívat období mystagogie, ve kterém se nadále budou setkávat a prohlubovat ve svém životě s církví.
     A zde každý z nás může přispět svou příslovečnou troškou do mlýna. Modlitbou, chvilkou pozornosti, prostým lidským kontaktem. Mnohdy už jen tím, že jsme s nimi, je můžeme podpořit a pomoci jim, aby „rozbalovali“ velké dary, které od Boha ve svátostech přijali, aby je rozvíjeli k užitku církve.
     Před námi je měsíc květen, měsíc Panny Marie, té, která uvěřila Božímu slovu, která je pro nás vzorem víry. Svěřme tedy i naše neofyty její přímluvě, aby mohli ze své víry naplno žít.
                                                                                                                                       P. Pavel Bačo SJ


Obecný liturgický kalendář

     V pondělí 1. května si připomeneme nezávaznou památku sv. Josefa, dělníka. V úterý 2. května budeme slavit památku sv. Atanáše, biskupa a učitele církve. Den na to, ve středu 3. května, si připomeneme apoštoly Filipa
a Jakuba
. V pátek 6. května je nezávazná památka sv. Jana Sarkandera, kněze a mučedníka. V pondělí 8. května si připomeneme Pannu Marii, prostřednici všech milostí. V pátek 12. května se bude slavit výročí posvěcení pražské katedrály v roce 1929 biskupem Janem Sedlákem a nezávazná památka sv. Nerea a Achillea, mučedníků,
i sv. Pankráce, mučedníka
. V sobotu 13. května bude památka Panny Marie Fatimské a svátek sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka, hlavního patrona Čech, budeme slavit v úterý 16. května. Ve čtvrtek
18. května si připomeneme památku sv. Jana I., papeže a mučedníka. V sobotu oslavíme nezávazné památky
sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze a sv. Bernardina Sienského, kněze. V pondělí si připomeneme nezávaznou památku sv. Rity z Cascie, panny, a ve čtvrtek 25. května je slavnost Nanebevstoupení Páně. V pátek 26. května oslavíme památku sv. Filipa Neriho, kněze, a v sobotu 27. května si připomeneme sv. Augustina z Canterbury, biskupa. V úterý 30. května pak uctíme památku sv. Zdislavy a květnový liturgický kalendář uzavře svátek Navštívení Panny Marie ve středu 31. května.


Jezuitský liturgický kalendář

     Ve čtvrtek 4. května si připomeneme nezávaznou památku sv. Josefa Marie Rubio, kněze. Spolu s církví oslaví jezuité v úterý 16. května svátek sv. Jana Nepomuckého, který je mimo jiné hlavním patronem České provincie Tovaryšstva Ježíšova. Ve středu 17. května je památka sv. Ondřeje Boboly, kněze SJ a mučedníka. V sobotu
24. května slaví Tovaryšstvo nezávaznou památku Panny Marie della Strada, tedy Panny Marie zobrazené
v římském kostele, u kterého se Tovaryšstvo usadilo po svém příchodu do Říma.


Z historie Tovaryšstva Ježíšova

2. května 1706 zemřel v Manile Georg Joseph Kamel, jezuitský misionář, botanik a lékárník, který se narodil roku 1661 v Brně. Na jeho počest pojmenoval v roce 1753 Carl Linné okrasné rostliny kamélie.

5. května 1727 zemřel český jezuita Jindřich Kordule. Po vysvěcení na kněze odjel do zámoří. Působil V Paraguayi, později se stal konzultantem pro misii Paraná.

27. května 1866 se navrátil řád Tovaryšstva Ježíšova do Prahy ke kostelu sv. Ignáce z Loyoly. Těmto událostem se věnuje výstava věnovaná dění při kostele sv. Ignáce v období od roku 1866, kdy se Tovaryšstvo opět ujalo správy chrámu, do roku 1950, kdy bylo násilně vyhnáno komunistickým režimem. Výstava je umístěna na schodišti věže kostela.


Od katechumenů, kteří byli pokřtěni během velikonoční vigilie

     Klečeli jsme před kněžištěm a kostelem zněl zpěv litanií. Právě tehdy se ve mně naplno spojily vzpomínky
na uplynulé roky cesty k Pánu a očekávání proměny, která měla za několik chvil nastat. Pocítil jsem fyzický třas v těle
a nebyl to třas z nervozity nebo z obav, ale spíše chvění z naprosto výjimečného okamžiku. Spolu s blížícím se křtem jsem si napůl vědomě kladl otázku, jak jej asi prožiji. Odpověď je prostá: intenzivně a výjimečně.
     V uplynulých dvou týdnech jsem si stále více uvědomoval blížící se Velkou noc a více a více jsem se těšil. Sobotní vigilie pro mne od začátku byla radostná, ale přeci jaksi obvyklá. Se čtením sv. Pavla jsem však začal silně prožívat skutečnost, že se „ten okamžik“ již nezadržitelně blíží; ještě silněji se čtením evangelia; poté přišla homilie; a pak nás otec Pavel vyzval, abychom k němu přistoupili. V průběhu litanií se v mé mysli střídaly záblesky z minulosti: první katolická oslava zmrtvýchvstání Krista, které jsem se zúčastnil před třemi lety, představy o vlastním křtu tak, jak jsem o něm snil před dvěma lety… Přehrával jsem si kdysi v mysli fantazii, jak jednou zazní prosby o přímluvu k mým patronům, a nyní skutečně zněly. A především přišla vzpomínka na nesmírné milosti, kterými mě Pán ze své lásky zahrnul. Tak zvláštní pocit! Nepamatuji si, že bych někdy s takovou intenzitou pociťoval, že se blíží něco nesmírně důležitého.
     Byl jsem pokřtěn z naší sedmičlenné skupiny jako předposlední. Sledoval jsem křest svých spolupoutníků
za Kristem a trochu se divil, že během několika desítek vteřin čeká i mě. A pak jsem se sklonil před otcem a ucítil křestní vodu na tváři.
     A poté biřmování a první svaté přijímání! Po dvou letech chození pro požehnání je tak nezvyklé přistupovat
k eucharistii. Moc krásně nezvyklé.
     Možná mé vzpomínání zní příliš vznosně, ale odpovídá realitě, nebo ji spíše jen zcela nedokonale nastiňuje. Mám velikou radost a cítím, že jsem skrze křest skutečně jaksi blíže Pánu. Mám radost, že jsem členem Církve. Vyprávění
o mém obrácení by bylo dlouhé, ale mohu ho shrnout jednoduše: Bůh mi vložil do srdce touhu a odpověděl na mé klepání na svoji bránu tak krásně, jak to dovede jen On.
     Ať jsme všichni otevřeni Jeho Lásce, abychom ji pocítili ve svých životech tam, kde ji nejvíce potřebujeme!
                                                                                                                           Martin František Jan Josef Šolc


Neophyta o křtu
A to je všechno?

Dva roky příprav,
malinkých krůčků,
tři kapky deště
po čtyřiceti dnech postu
a průtrže mraků;
na arše stojím,
na arše kříže
pod mostem z duhy.
Znovuzrozený,
omytý duchem.
Nový můj živote,
Ježíši Kriste,
Ježíši Kriste!
Kdy se to stalo?
Jak je to možné,
že na mne jsi shlédl,
vyzvedl,
vytáhl z louže?
Vždyť nejsem hoden.
Však kdybych byl,
není to milost.
Pozvedni srdce,
jež k nohám Ti skládám.
Veď moje kroky,
batolete,
o to Tě žádám.
A to je všechno.

Kristus Pán z mrtvých vstal,
i mě nový život dal.


     Bylo to obyčejné jako Kristus, jako vše, na čem se podílí Pán, neobyčejně obyčejné, ale právě přítomnost Krista dělá ten SACRA rozdíl. Velkolepé všednodenností, pompézní skromností, viditelná neviditelnost. Byl jsem stvořen
v Kristu, Kristem, pro Krista a bylo to dobré. Mé hříchy, co Egypťané, utonuly. Bůh si nalezl oběť, aby zbudoval
na drahokamech ctností z pokladnice církve město. Byl jsem přivtělen k mystickému tělu Kristovu, adoptován pannou Marií a má duše jásá Hospodinu. Jak obdivuhodné je vše, co jsi učinil, Pane, jak krásný je člověk i ve svém hříchu, jak nádherný je člověk, když se Ti v ctnosti podobá, Pane a Bože, nebeský králi, Bože Otče všemohoucí, slovy nevystižitelný. Aleluja! Aleluja! Aleluja!


Setkání nad Starým zákonem

     Poprvé se sejdeme v úterý 2. května a tématem tohoto měsíce budou proroci a jejich úděl. Budeme uvažovat
o povolání proroka Jeremiáše, jeho první kapitoly, verše 5-19: Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům
za proroka.“ Nato jsem odpověděl: „Ach, Panovníku Hospodine, nevím, jak bych mluvil. Jsem přece chlapec.“
Ale Hospodin mi řekl: „Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš. Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.“ Hospodin vztáhl svou ruku a dotkl se mých úst.
Pak mi Hospodin řekl: „Hle, vložil jsem ti do úst svá slova. Hleď, tímto dnem tě ustanovuji
nad pronárody a nad královstvími, abys rozvracel a podvracel, abys ničil a bořil, stavěl a sázel.“ Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: „Co vidíš, Jeremiáši?“ Odpověděl jsem: „Vidím mandloňový prut.“ Hospodin mi řekl: „Viděl jsi dobře. Bdím nad svým slovem, aby se uskutečnilo.“ Slovo Hospodinovo stalo se ke mně podruhé: „Co vidíš?“ Odpověděl jsem: „Vidím překypující hrnec obrácený sem od severu. “Nato mi řekl Hospodin: „Od severu se přivalí zlo na všechny obyvatele země. Hle, povolám všechny čeledi severních království, je výrok Hospodinův. Přijdou
a každá postaví svou soudnou stolici u vchodu do jeruzalémských bran, proti všem jeho hradbám kolkolem i proti všem judským městům. Vyhlásím jim své soudy nad všemi jejich zlými skutky, že mě opustili; jiným bohům pálili kadidlo a klaněli se dílu svých rukou. Ty však přepásej svá bedra, povstaň a vyřiď jim všechno, co jsem ti přikázal. Jen se jich neděs, jinak tě naplním děsem z nich. Hle, učinil jsem tě dnes opevněným městem, sloupem železným
a bronzovou hradbou nad celou zemí proti králům judským, proti jejich velmožům, proti jejich kněžím i proti lidu země. Budou proti tobě bojovat, ale nic proti tobě nezmohou, neboť já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.“


Podruhé se tentokráte sejdeme až 23. května a budeme rozjímat nad tzv. malým prorokem – malým rozsahem, ale velkým svým významem, prorokem Jonášem, konkrétně nad jeho druhou kapitolou: Hospodin však nastrojil velikou rybu, aby Jonáše pohltila. Jonáš byl v útrobách ryby tři dny a tři noci. I modlil se v útrobách ryby k Hospodinu, svému Bohu. Řekl: „V soužení jsem volal k Hospodinu, on mi odpověděl. Z lůna podsvětí jsem volal o pomoc
a vyslyšels mě. Vhodil jsi mě do hlubin, do srdce moře, obklíčil mě proud, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne převalily. A já jsem si řekl: Jsem zapuzen, nechceš mě už vidět. Tak rád bych však zase hleděl na tvůj svatý chrám! Zachvátily mě vody, propastná tůň mě obklíčila, chaluhy mi ovinuly hlavu. Sestoupil jsem ke kořenům horstev, závory země se za mnou zavřely navěky. Tys však vyvedl můj život z jámy, Hospodine, můj Bože! Když jsem byl v duši tak skleslý, Hospodina jsem si připomínal; má modlitba vešla k tobě ve tvůj svatý chrám. Ti, kdo se šalebných přeludů drží, o milosrdenství se připravují. Já ti však s díkůvzdáním přinesu oběť; co jsem slíbil, splním.
U Hospodina je spása!“ I rozkázal Hospodin rybě, a vyvrhla Jonáše na pevninu.

Potřetí a naposled tento měsíc se sejdeme 30. května a budeme uvažovat nad textem proroka Micheáše: „Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství
a pokorně chodil se svým Bohem.“
Micheáš 6,8.

Židé měli od Hospodina mnoho přikázání. Ale toto přikázání je považováno za souhrn všech šest set třinácti přikázání.

Nemáme i my v církvi mnoho zákazů a příkazů? Není právě toto nejdůležitější?
                                                                                                                                            P. Josef Blaha SJ


Tip do Vaší knihovny

ZISCHEOVÁ, Calasanz Marie. Návrat. Karmelitánské nakladatelství, 2000. 230 s.

     Autorka, která se u nás proslavila zejména romány z prostředí středověkých mnišských komunit, se nám v této knize představí jako vypravěčka příběhů z nedávné minulosti.
     Hrdinou příběhu je kněz, který se vrací z ruského zajetí v období skončení druhé světové války. Ten, který se
v zajateckém táboře choval jako hrdina a zachránil mnoho lidí, potřebuje nyní pomoc blízkých, aby se opět mohl vrátit do kněžské služby. Kněz, o jehož osud především jde, chtěl, aby skrze vyprávění bylo vydáno svědectví o velké Boží dobrotě a především poděkování Bohu za jeho milosrdenství. Kdo bude mít odvahu začíst se do tohoto příběhu bude dojat. Je to totiž příběh člověka, který zdánlivě ztratil třináct let svého života v zajetí na Sibiři. „Bůh je s námi
i v temnotě zoufalství. Dává nám sílu a odvahu, abychom navzdory všemu kráčeli kupředu.“
                                                                                                                                             Jana Laudátová


Ministerium verbi – kázání o mši svaté, posledních věcech člověka a o rozličných aspektech víry
P. Adolf Kajpr SJ


V nakladatelství Karolinum vyšla kniha, jenž přináší soubor promluv Adolfa Kajpra (1902–1959), jezuitského kněze, proslulého redaktora i publicisty a neméně věhlasného kazatele, jehož „služba slova“ měla velký vliv na katolické věřící i na veřejné mínění své doby. Vynesla mu obdiv a úctu, ale i zášť a pronásledování – byl vězněn v nacistických koncentračních táborech (1941–1945) i v komunistických žalářích (1950–1959), kde zemřel. Edice přináší sto čtyři dochovaných, dosud (až na dvě výjimky) nepublikovaných kázání, z nichž většina byla pronesena v letech 1945–1950. Z hlediska obsahu jsou kázání členěna do tří skupin: cyklus o mši svaté (1947–1949), cyklus
o posledních věcech člověka (1949–1950), skupina kázání o rozličných aspektech víry (1938–1941, 1945–1950). Úvodní studie (autorem je prof. PhLic. Vojtěch Novotný, Th.D.) zasazuje Kajprova kázání do širšího kontextu jeho života a jeho reflexe, hledá důvody, které jej přiměly k volbě příslušných témat,
a upřesňuje dataci jednotlivých promluv.


Člověk by měl Boha prosit tak, jako kdyby všechno záleželo na Bohu. A měl by pracovat a starat se tak, jako kdyby všechno záleželo na jeho práci. sv. Ignác z Loyoly

Jezuité jsou známí tím, že se snaží hledat a nacházet Boha ve všech věcech. Mimo jiné i proto po celém světě zřídili několik organizací, které se snaží zajistit pomoc těm nejpotřebnějším. Namátkou lze třeba vybrat:

Pomoc uprchlíkům
„Jezuitská služba uprchlíkům“ Jesuit Refugee Service, na jejíž činnostech se podílí ca. 1400 zaměstnanců
a dobrovolníků, je aktivní v 50 zemích světa v oblasti pomoci uprchlíkům nabídkou vzdělávání, akutní pomocí, zdravotními a sociálními aktivitami a pomoci při hledání zaměstnání. Za dobu své existence díky této organizaci obdrželo pomoc již více než 900 tisíc lidí.
http://en.jrs.net

Pomoc planetě Zemi
Obavy o stav životního prostředí a zhoršování život-ního podmínek pro obyvatele rozvojových zemí jsou podnětem pro aktivity jezuitů aktivních v organizaci „Ecojesuit“, resp. Ecology and Jesuits in Communication, se sídlem
v Bruselu. Jejím cílem je poskytovat informace o stavu přírody, etických a teologických souvislostech a vhodných aktivitách na jeho zlepšení.
http://www.ecojesuit.com

Aktivní v Evropě
Jezuité sledují dění v EU a nabízejí své aktivity a služby pro zlepšení sociálních a životních podmínek Evropanů. Platformou pro to je „Jezuitské evropské sociální centrum“, které propaguje hodnoty lidských práv, svobody
a solidarity jako základů evropské integrace.
http://jesc.eu/

Aktivní na školách
Jednou ze stěžejních aktivit jezuitů je tradičně vzdělávání. Jezuitské školy ale studenty vedou i k činnostem v oblasti sociální a environmentální spravedlnosti. Organizace „Ignaciánská solidarita“ zapojuje studenty středních a vysokých jezuitských škol, aby se z nich stali celoživotní obhájci hodnot obecného dobra.
https://ignatiansolidarity.net

Zájemci o průběžné aktuality z dění jezuitských organizací mohou sledovat například vybrané účty na Twitteru, obvykle v angličtině:
@TheJesuits
@jesuitnews
@JesuitJustice
@IGsolidarityNET
@Ecojesuit


Nejbližší události

2. května (úterý) Setkání nad Starým zákonem
6. května (sobota) Duchovní obnova pro dospělé
7. května (neděle) „Velké kafe“ Adorace na závěr týdne modliteb za duch. povolání
13. května (sobota) Jarní farní výlet
14. května (neděle) Hudební doprovod mše sv. v 11:00 hod.: Svatoignácký sbor
16. května (úterý) svátek sv. Jana Nepomuckého - slavnostní bohoslužba v 17:30 hod. a litanie
17. května (středa) Bohoslužba v 17:30 hod. na poděkování za 25 let organizace Likvidace lepry a všechny dárce
23. května (úterý) Setkání nad Starým zákonem
30. května (úterý) Setkání nad Starým zákonem


* * *
Informace o setkáních probíhajících v týdenním či čtrnáctidenním rytmu naleznete na webu.
* * *
Květnové májové pobožnosti budou v pondělí po večerní mši svaté.
* * *
9. června (pátek) Noc kostelů 10. - 11. června (so a ne) Dny víry
K programu Noci kostelů a Dnů víry hledáme dobrovolníky ochotné pomoci. Zájemci, nechť se ozvou Tereze Novotné (tereza@kostelignac.cz). DĚKUJEME!
* * *
Obrázek sv. Jana Nepomuckého ze strany 2 použit z webové stránky http://www.popovice.cz/informace-o-obci/kulturni-dedictvi/poklona-sv-jana-nepomuckeho/
* * *
     Právní poradna - bezplatná právní pomoc potřebným lidem. Službu poskytuje JUDr. Jana Hercíková každou druhou a čtvrtou středu v měsíci od 17:00 do 18:00 hod. (popř. déle) ve farních prostorách (Ječná 2, Praha 2). Kontakt: tel. 221 990 200 (vrátnice jezuitské rezidence).
      Rodinná poradna u sv. Ignáce nabízí odborné doprovázení při řešení otázek v rodinných a partnerských vztazích. Zájemci ať kontaktují paní Ludmilu Stane PG Dip.Couns. na emailové adrese ludmila.stane@seznam.cz či paní Veroniku Patrovskou na tel. 721 626 811 nebo na emailové adrese vpatrov@seznam.cz.
      Každý pátek je otevřen klub seniorů od 14:00 do 17:00 hod. v klubovně č. 70 ve dvoře jezuitské rezidence.
     Pravidelné večerní adorace v našem kostele jsou každý čtvrtek a začínají hned po večerní mši svaté, tj. cca
od 18:15 do 19:15 hod. Přicházet do kostela i odcházet je možné z Ječné ulice přes sakristii.


Obvyklý pořad bohoslužeb v kostele sv. Ignáce
Pondělí až pátek 6:15; 7:30; 17:30; (ve středu navíc v 19:00 rytmická mše sv.)
Sobota 7:30; 17:30
Neděle 7:00; 9:00; 11:00; 17:30

Obvyklý pořad bohoslužeb v kostele sv. Štěpána
Neděle 11:00


ZPRAVODAJ
vydává Římskokatolická duchovní správa u kostela sv. Ignáce, Praha – Nové Město.
Adresa: Ječná 2, 120 00 Praha 2 Telefon: 221 990 200
E-mail: info@kostelignac.cz Web: kostelignac.cz
K tisku připravily: Tereza Novotná, Zuzana Šimečková
Upozornění: Nepodepsané příspěvky dodává duchovní správa. Právo korektur a redakčních úprav vyhrazeno.
Dáno do tisku: 29.4.2017

Publikováno: 03.05.2017 10:40
Aktualizováno: 03.05.2017 11:48