Zpravodaj - červen 2018

Svatý Alois Gonzaga SJ

Papež František letos vyzval církev, aby zaměřila svou pozornost zvlášť na mladé lidi. V říjnu se chystá v Římě biskupská synoda o „Mladých lidech, víře a rozlišování povolání“. Zkraje příštího roku, v lednu 2019 proběhne také Světový den mládeže v Panamě.  

Svatý stolec vyhlásil rok sv. Aloise Gonzagy, SJ, patrona mládeže a studentů. Tento rok trvá od 9. března 2018 do 9. března 2019. Letos si připomínáme 450 let od narození tohoto světce.

Jeho liturgickou památku oslavíme právě v tomto měsíci -  21. června. Připomeneme si statečnost tohoto muže, který zemřel  ve velmi mladém věku 23 let, poté co se nakazil při ošetřování nemocných morem. Děkujeme za příklad radikálního odevzdání se ve službě lidem, za příklad mládí, které se projevuje velkorysostí a obětavostí.

Může to být pro nás příležitostí k poděkování, že mladí lidé si sami nacházejí cestu i do našeho chrámu, kde během akademického roku každou středu večer je slavena pro ně studentská mše svatá.  

V zázemí sv. Ignáce si Vysokoškolské katolické hnutí Praha organizuje své pondělní besedy a přednášky i úterní společenství. Letos poprvé byla na středeční studentské mši svaté 9. května udílena také svátost biřmování našim kandidátům z řad studentů  i farnosti.

Máme před očima příklad mladých, kteří nabízí svůj čas, síly, aby pomohli vytvářet toto společenství, aby byli k dispozici svým vrstevníkům. S díky za tento příklad je svěřme přímluvám svatého Aloise Gonzagy.    
                                                                                                                P. Pavel Bačo SJ


Obecný liturgický kalendář

V pátek 1. června je památka sv. Justina, mučedníka,  a v sobotu 2. června je sv. Marcelina a Petra, mučedníků.  V úterý 5. června vzpomeneme na sv. Bonifáce, biskupa  a mučedníka, den na to 6. června na sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu. V pátek 8. června je slavnost Nejsvětějšího srdce Ježíšova a den na to je památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie. V pondělí si připomeneme památku  sv. Barnabáše, apoštola, a ve středu patrona zapomětlivých -  sv. Antonína z Padovy, kněze a učitele církve. Pátek 15. června patří sv. Vítu, mučedníku, a úterý 19. června sv. Janu Nepomuckému Neumannovi, biskupu, a sv. Romualdovi, opatovi. V pátek 22. června si připomeneme sv. Paulína Nolánského, biskupa, a sv. Jana Fishera a Tomáše Mora, mučedníky. Slavnost Narození sv. Jana Křtitele je v neděli  24. června. Ve středu 27. černa je nezávazná památka sv. Cyrila Alexandrijského, biskupa a učitele církve, a ve čtvrtek 28. června sv. Ireneje, biskupa a mučedníka. Slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů je v pátek 29. června.  


Jezuitský liturgický kalendář

Ve čtvrtek 21. června si připomeneme památku sv. Aloise Gonzagy (1568–1591), patrona mládeže a studujících, přímluvce při volbě povolání a pomocníka proti očním chorobám a morové epidemii. K atributům tohoto světce patří kříž, lebka a lilie.  Pod vlivem sv. Karla Boromejského se Alois rozhodl sloužit Bohu a přes nesouhlas svého otce vstoupil v 17 letech do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova. Své úsilí věnoval studiu a péči o těžce nemocné. Zemřel ve 23 letech během morové epidemie.  


Z historie Tovaryšstva Ježíšova 
 
7. června 1771 zemřel v Pekingu Florian Josef Bahr, jezuitský kněz a misionář. V roce 1741 vydal první životopis  sv. Jana Nepomuckého v čínštině. V roce 1768 se stal provinciálem východoasijské provincie Tovaryšstva Ježíšova.            
22. června 1788 zemřel v Praze Jan Tesánek, kněz, matematik, fyzik a astronom. Byl jedním z prvních členů Učené společnosti. Jeho jméno je zapsáno pod okny Národního muzea  v Praze mezi dvaasedmdesáti významnými osobnostmi české historie.


Jarní výlet 
 
Při pouhém pomyšlení na slovo JARO se mně okamžitě vybaví Karafiátovi Broučci a nádherný tichý hlas linoucí se z magnetofonové pásky: „Jaro je tu! Jaro je tu! A všechno kvetlo, ale pravšechno. A tam dole pod jalovcem – narodil se Brouček! Brouček se narodil.“ A nám se také „narodil“, a to jarní výlet našeho společenství!  

Tentokrát jsme zavítali na více než osm set let staré sídlo, tyčící se na žulovém masívu, který obtéká malebná řeka Ohře - kamenný královský hrad Loket, a poté občerstvit znavená těla  a pokleslé duše pohodou a klidem světoznámých lázní Karlových Varů s vyhlášeným „třináctým“ pramenem.

Odjezd byl tradičně v sedm ráno z Resslovy ulice. Některé výjimky se přidaly až na zastávce Ruzyňský hřbitov. Zajímavý začátek – od konce! Tak snad léčivé prameny zapůsobí a zůstane jen u zastávky...

Do Lokte přijíždíme s předstihem, kocháme se krásně opravenými historickými domy, které lemují cestu na náměstí  a k hradu. A nejen v pohádce, ale i kolem nás všechno nádherně kvetlo. Nejedna romantická duše zaplesala nad omamnou vůní akátů a kaštanů.

Komentovaná prohlídka hradu byla pojatá netradičně - žádné bačkory a naleštěná podlaha! Sedíme v patře východního křídla hradu, kde se nachází slavnostní sál, jehož stěny jsou ověšeny zarámovanými kopiemi dokumentů z historie hradu i samotného města Loket, a posloucháme výklad erudovaného a zaníceného pana průvodce o historii hradu.

Poté jsme si prohlédli obřadní síň zdobenou velkou freskou  ze 17. století. Ostatní stěny byly lemovány obrazy historických osobností a strop byl obložen malovanými deskami.

Pan průvodce nás ještě zavedl do hejtmanství, které skrývalo jeden z klenotů hradu - nástěnné malby z počátku 15. století,  a do traktu pod hradní věží, kde se nacházela stálá expozice historických zbraní jak chladných, tak i palných. Netradiční zajímavostí byly umělecky vyvedené střelecké terče. 

A tady společná prohlídka skončila. Další části hradu jsme již objevovali samostatně.  

V markrabském domě to byly exponáty z původních loketských sbírek, nebo zdejší rarita - originál části loketského meteoritu, který patří k nejstarším nálezům svého druhu na světě.

V hradním vězení jsme nalezli expozici útrpného práva užívaného ve středověku k doznání obžalovaných. Jeho nejhrůznější formu - týrání mučicími nástroji – demonstrovaly pohybující se figuríny v životní velikosti a nervy drásající zvukový doprovod. Brrrrr!

Hradní rotunda zasvěcená sv. Anežce byla naopak oázou klidu a míru, i když  vnitřním průměrem 3,6 metru se jedná o nejmenší rotundu na světě.

Oko potěšila stará škrtátka, stojánky na párátka ve tvaru postaviček, porcelánové hlavičky panenek nebo staré lázeňské koflíky, ručně malované porcelánové hlavičky dýmek nebo úplně první výrobek z loketské porcelánky.

Románská věž 26 metrů vysoká byla dominantou hradu Loket. Nabídla překrásný výhled do širokého okolí a ukrývala pozůstatky obytné místnosti  s krbem a prevétem (středověkým záchodkem) a loketského draka Šarkana, který byl opět netradičně velký dobrák.

Po poledni jsme se přesuli  do zdejšího kostela svatého Václava, kde jsme slavili mši svatou. Jak je z fotky zřejmé, probíhá v něm rozsáhlá rekonstrukce. Ve mně vyvolal pocit konce války, který jsem samozřejmě nezažila, neboť byl dosti zdevastovaný, a nejspíše  ve mně ještě doznívaly oslavy osvobození naší vlasti. 
  
Hladoví a sešlí jsme zakotvili v rodinném pivovaru svatého Floriána na oběd. Pivovarský gulášek byl vynikající, dokonce mně „zůstalo“ maso, což se mně běžně nestává. Kvalitu piva jsem nemohla posoudit, protože nejsem odbornicí na slovo vzatou. Zato prohlídkou pivovaru, ale především muzea lázeňských pohárků, jsem byla nadšená.

Maličko jsme se zdrželi, tak se rychle přemisťujeme  do Karlových Varů a očekáváme, cože se skrývá pod pojmem „karlovarské metro“. Byla to podzemní lanovka! Zajímavý zážitek. A teď už hurá do víru, respektivě poklidu, lázeňského města. Jenom s těmi prameny nevím, jak to vlastně je... Průvodce uvádí číslovku patnáct, takže kde hledat ten „třináctý“. Nedal  na sebe dlouho čekat – plechová bouda ve tvaru becherovky, ovšem ze země žádný pramen nevyvěral.

Volný program zavedl většinu osazenstva výletu do místních zahrádek na něco dobrého k zakousnutí a pochutnání si na lázeňské kávičce.  

Shánění lázeňských oplatků s příchutí chilli mě však dalo trochu zabrat. Uf! Objevila jsem je a doporučila i svým kamarádkám.

Socha TGM z písku byla něčím výjimečným v tradičním pohledu na toto lázeňské město, tak jsem ji připojila, aby se mohli inspirovat čtenáři článku k obdobnému výletu.

Děkuji duchovní správě při kostele svatého Ignáce  a Emanovi, že nám zorganizovali tak krásný jarní výlet!
                                                                                                                  Zdeňka 


Tweety papeže Františka (z května 2018):

Neexistuje žádná větší svoboda, než nechat se řídit Duchem svatým a dovolit mu, aby Tě vedl kamkoli by chtěl.

Vyzývám odborníky na komunikaci, aby podporovali žurnalistiku míru ve službách všech lidí, zejména těch, kteří nemají hlas.  

Mír se začíná budovat v našich domovech, na ulicích  a na pracovištích: kdekoliv kde jsme schopni vytvořit vzájemnost a společenství.

Změň naše srdce Pane, aby se tady na zemi mohla šířit láska.

Každá urážka, zranění nebo násilné činy způsobené našemu bližnímu, uráží Boha našeho Otce a Stvořitele.
                                                                                                                Juraj Krivošík 


Noc kostelů
Tuto noc jsme přežili i prožili. Náš chrám navštívilo okolo 3700 lidí. Fotografie naleznete (časem) na našem webu. Děkuji všem, kteří přiložili ruku k dílu, i těm, kteří se za akci modlili.                  
                                                                                                                Tereza Novotná 


Pozvánka na besedu se sestrou Angelikou

Milí farníci, přátelé a návštěvníci kostela sv. Ignáce!  
Po dobu letních prázdnin se obvykle nekoná „Velké kafe“, setkat se však můžeme již 1. července na besedě s řeholní sestrou Angelikou Pintířovou z Kongregace sv. Karla Boromejského. Budeme mluvit o její knize „Padá mi to z nebe“, o životě  s Bohem, o tom, jak lze skloubit moderování v rádiu, péči  o problémovou mládež a život řeholnice a o řadě dalších témat  z jejího velmi aktivního a dobrodružného života. Věříme, že Vás vyprávění sestry Angeliky zaujme, pobaví nebo inspiruje. 
 
Srdečně Vás zveme nejen k naslouchání, ale i k diskusi. Uvítáme Vaše dotazy a náměty, které můžete zasílat na adresu info@kostelignac.cz. Těšíme se na Vás v neděli 1. července  po mši sv. v 10:15 h. v Družinském sále! 


Setkání nad Starým zákonem

V měsíci červnu někteří katoličtí křesťané uctívají Ježíšovo srdce. Domnívám se, že není od věci, abychom se podívali  na otázku srdce ve Starém zákoně.

Při našem prvním setkání 5. června budeme přemýšlet  o Žalmu 51. Král David podlehl náhlému pokušení při pohledu  na nahou ženu, Bat – Ševu, a zhřešil s ní. Avšak poté, co mu Nátan vyčítá jeho hřích, toho velmi lituje a modlí se:  Stvoř mi čisté srdce, Bože, a obnov ve mne ducha přímnosti. Žalm 51,12

Možná není největším zlem to, že se člověk dopouští chyb a hříchů. Spíše to, že se nevrací na cestu pokání a smíření s Bohem.  Při tomto setkání budeme rozjímat o tom, jak se člověk může vrátit na Boží cesty.  

Je význačné, že hebrejské slovo ( תשובה tešu’va) znamená jednak odpověď, ale také pokání. Nejvýznamnější židovský mystik dvacátého století, rabín Abraham Izák Kook, napsal dílo ( אורות התשובה orot ha’tešuva) – tedy Světla pokání. Toto dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků, například do francouzštiny.  

I v Novém zákoně říká Ježíš, že „v nebeském království bude větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než  nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.“

Naše druhé setkání bude 12. června. Prorok Ozeáš má  od Boha příkaz vzít si nevěstku. Jsou i rabínští učenci, kteří říkají, že celá kniha včetně tohoto strašného příkazu se odehrála ve snu. Biblický Izrael je v této knize přirovnán k ženě, kterou si Bůh zamiloval, vypěstoval a zamiloval a stala se jeho ženou. Už to je nápadný teologický jev: Bůh uzavírá smlouvu s lidem – původně izraelskou pannou, která ale běhala za milenci, kterým se chápou pohanští bohové. I přesto ale Bůh tuto ženu, pannu, která velmi zhřešila tak, že se z ní stala nevěstka neodsoudí, ale říká: Když byl Izrael mládenečkem, zamiloval jsem si ho, zavolal jsem svého syna z Egypta. Proroci je volali, oni se však od nich odvraceli, obětovali baalům, pálili kadidlo tesaným modlám. Ačkoli jsem sám naučil Efrajima chodit, on na své rámě bral modly. Nepoznali, že já jsem je uzdravoval. Provázky lidskými jsem je táhl, provazy milování, byl jsem jako ti, kdo jim nadlehčují jho, když jsem se k němu nakláněl a krmil jej. Nevrátí se do egyptské země, ale jeho králem bude Ašúr, neboť odmítli vrátit se ke mně.  V jeho městech bude řádit meč, skoncuje s jeho mluvky, pro jejich záměry je pozře. Můj lid se zdráhá vrátit se ke mně; když ho volají k Nejvyššímu, nikdo se nepozvedne. Což bych se tě, Efrajime, mohl vzdát, mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat? Cožpak bych tě mohl vydat jako Admu, naložit s tebou jako se Sebójímem? Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí. Nedám průchod svému planoucímu hněvu, nezničím Efrajima, protože jsem Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe; nepřijdu s hněvivostí.  Ozeáš, kapitola 11  

Bůh se ale nechce vzdát nejen Izraele, ale ani žádného člověka dobré vůle.  

Ale co já – nebo my? Dokážeme uchovávat hněv, nebo naopak jsme schopni obrátit své vlastní srdce – a být schopni lásky?  

Naše třetí a poslední setkání bude 19. června. Tématem tohoto setkání bude Žalm 17.

Proto se raduje mé srdce a má duše plesá, i mé tělo bydlí v bezpečí – devátý verš Žalmu 19. 

 Raná Církev tento Žalm vztahuje na Ježíše a na jeho vzkříšení – v rámci židovské tradice se tento verš interpretuje jako určitá forma útěchy pro židovský národ. A proto bude tématem našeho posledního červnového setkání dialog mezi křesťany  a Židy.
                                                                                                              P. Josef Blaha SJ 


Tip do Vaší knihovny

VODIČKOVÁ, Stanislava. Uzavírám vás do svého srdce – životopis Josefa kardinála Berana, Centrum pro studium demokracie a kultury, Ústav pro studium totalitních režimů 2009, 416 str.

Výpravná publikace obsahuje čtivě psaný životopis kardinála Berana, desítky fotografií a CD. Beranův život, úzce spjatý s osudem národa, dramaticky poznamenává nástup totalitních režimů 20. století. Po válce, již ve funkci arcibiskupa, jej zachování mravních principů přiřadilo k nepřátelům režimu. Od r. 1951, kdy byl internován, se snažil komunistický režim vymazat ho z veřejného povědomí. Po vycestování do Říma mu už nebylo povoleno vrátit se do vlasti, a to ani po smrti v roce 1969. Jak výstražné memento, které by nemělo být zapomenuto. Kniha líčí tohoto výrazného kněze – postavu naší národní  a duchovní elity autenticky s přihlédnutím k dobovým souvislostem.
                                                                                                                 Jana Laudátová 


Nejbližší události

3. června (neděle)      Setkání „Velké kafe“ po bohoslužbě v 9:00 h. v Družinském sále
4. června (pondělí)     Přijetí do katechumenátu při bohoslužbě v 17:30 hod. 
5. června (úterý)         Setkání nad SZ 9. června (sobota) Duchovní obnova pro dospělé
12. června (úterý)       Setkání nad SZ
18. – 24. června         kostel sv. Ignáce je zapojen do projektu „Výchova a hodnoty – Týden pro školy“, který pořádá
                                   Arcibiskupství pražské
19. června (úterý)      Setkání nad SZ
28. června (čt.)          Zahradní párty 
 
* * * 
 
Právní poradna – bezplatná právní pomoc potřebným lidem. Službu poskytuje JUDr. Jana Hercíková každou druhou středu  v měsíci od 17:00 do 18:00 hod. (popř. déle) ve farních prostorách (Ječná 2, Praha 2). Je třeba se předem domluvit  na pravniporadna@kostelignac.cz 
 
* * * 
 
Rodinná poradna u sv. Ignáce nabízí odborné doprovázení  při řešení otázek v rodinných a partnerských vztazích. Zájemci ať kontaktují paní Ludmilu Stane PG Dip.Couns. na emailové adrese ludmila.stane@seznam.cz či paní Veroniku Patrovskou na tel. 721 626 811 nebo na emailové adrese vpatrov@seznam.cz. 
 
* * * 
 
 ZPRAVODAJ  
vydává Římskokatolická duchovní správa u kostela sv. Ignáce, Praha – Nové Město.  
Adresa: Ječná 2, 120 00 Praha 2  
Telefon: 221 990 200 E-mail: info@kostelignac.cz  Web: kostelignac.cz
K tisku připravily: Tereza Novotná, Zuzana Šimečková
Upozornění: Nepodepsané příspěvky dodává duchovní správa. Právo korektur a redakčních úprav vyhrazeno.
Dáno do tisku: 1. 6. 2018
 
 
 
      

Publikováno: 12.06.2018 12:23
Aktualizováno: 12.06.2018 14:01