Kostel sv. Ignáce v Praze

(kostel sv. Ignáce v 9 hodin, neděle Božího slova)

P. František Hylmar SJ

     Milé děti,
dnešní neděli nazval papež František nedělí Božího slova. Proč? Přeje si, abychom dobře poslouchali to, co čteme v Bibli, v Písmu svatém, a abychom tomu dokázali rozumět a pak podle toho žít. Písmo svaté je totiž opravdu neobyčejná učebnice Boží moudrosti.

Slyšeli jsme v prvním čtení, jak lidé s velikou radostí naslouchali, když kněz Ezdráš předčítal z Písma a pak to vysvětloval. Člověk potřebuje k životu moudré slovo. „Nejenom chlebem žije člověk“, říká Pán Ježíš a slyšeli jsme dnes, jak i on v synagoze četl z Písma.

Písmo svaté je tou nejmoudřejší knihou. Nenajdeme v ní všechno, to ne, vždyť byla napsána před mnoha lety, ale najdeme v ní to nejdůležitější. To nám pak pomůže čerpat moudrost pro život i z dalších knih, dnes i z internetu.

Pane Ježíši, tomu, co slyšíme při mši svaté, ještě úplně nerozumíme, ale důvěřujeme, že je to moudré, a prosíme tě, pomáhej nám Božímu slovu postupně víc a víc rozumět. 

     Milí přátelé,
dvakrát jsme dnes slyšeli, jak se ve vyvoleném národě předčítalo Písma, a proto si máme každý rok právě tuto neděli připomínat důležitost Božího slova, Písma Starého a Nového zákona, Bible, pro náš život s Bohem, osobní i společný.

Ono veřejné předčítání Zákona knězem Ezdrášem z přítomnosti místodržitele Nehemiáše, o kterém jsme slyšeli v prvním čtení, znamenalo poslední krok postupného usídlování se izraelského národa ve své zemi po návratu z babylónského zajetí. Nejdříve byl obnoven chrám a kolem něj svaté město Jeruzalém a nyní se předčítá Boží zákon, podle kterého má národ nově žít před Boží tváří.

Lze předpokládat, že je dnešní vyprávění poněkud stylizované a idealizované, ale v každém případě je velice působivé. Četlo se všem, kdo byli schopní rozumět a četlo se celý den. Všichni poslouchali s napětím a s úctou projevenou gesty. Zajímavá je zmínka o tom, že plakali. Snad cítili smutek nad tím, jak moc se jejich realita liší od Božího ideálu, snad při tom propadali pokušení malomyslnosti. Ale Ezdráš je moudře povzbuzuje k radosti. Silní nejsme my, ale Bůh, říká. Důležité není to, jak daleko jsme dnes, ale zda se pohybujeme správným směrem k Bohu, a kde budeme s Boží pomocí zítra.

„Radost z Hospodina je vaše síla.“ To jsou zásadní slova, výraz živé a zdravé víry. Ne předzvěsti hrůz a spiklenecké teorie, ale radost z Hospodina nás má nést a vést životem. A radost z Hospodina je nakonec to, co čteme mezi všemi řádky Písma svatého, čteme-li vyšším rozumem a otevřeným srdcem.

Rozumět slovům Písma není vždycky snadné, potřebujeme k tomu pomoc lidí znalých věci. Posledním kritériem správného pochopení je však vždycky radost čistého srdce z Božího slova, které ukazuje Boží trpělivost a lásku
a dává naději na cestu z lidské slabosti a bídy. Svatý Ignác by řekl, že tím kritériem je pravá „duchovní útěcha“.

V evangeliu dnes čteme, jak Pán Ježíš našel v Božím slově, u proroka Izaiáše, inspiraci a sílu k tomu, aby poznal
a přijal svou životní cestu služebníka Božího milosrdenství, služebníka člověka zbídačelého, oslepeného, zraněného, spoutaného a zdeptaného svou nemohoucností a svým hříchem. Služebníka osvobození člověka, který často
ani netuší, že je zotročený a kope proti tomu, kdo mu přináší život. Služebníka radosti Božího evangelia skrze kříž
a vzkříšení.

Četli jsme také, jak se evangelista Lukáš rozhodoval sepsat zprávu o Ježíšově životě a nauce. I my bychom si vlastně mohli a měli denně v modlitbě examen uvědomovat, že žijeme uprostřed evangelia, které se děje v nás a kolem nás.
I my máme co vypravovat nebo třeba i sepsat pár řádek toho, co Bůh koná v našich životech.

Společné čtení bible je plodnější, to ukazuje zkušenost. A svatý Ignác nás učí, jak nad Písmem rozjímat, jak se s ním modlit. Bylo by krásné, kdyby se povedlo vytvářet mezi věřícími kroužky těch, kdo by společně četli a rozjímali Boží slovo a sytili se jím. Nedělní čtení a kázání k plnější duchovní sytosti nestačí, je to jen nezbytné životní minimum. Kolem našeho kostela jsou takové kroužky dva. Vytvoří se další? Stačí říct.

Bože, tvé slovo čteme v Písmu, tvé Slovo máme před sebou ve tvém Synu, tvé slovo se děje v našich životech.
Uč nás, prosíme, tvé slovo slyšet, číst, reflektovat, prožívat, modlit se s ním, ale hlavně svými životy na tvou nabídku Života odpovídat.